Většinu stromů v ulicích Kladna viditelně sužuje současné sucho. Město proto ve spolupráci se společnostmi Středočeské vodárny a Vodárny Kladno-Mělník (VKM) sáhlo kvůli jejich záchraně po neobvyklém prostředku, a to zavlažovacích vacích. Pracovníci vodáren a Odboru životního prostředí kladenského magistrátu tak v úterý obepnuli kmeny u prvních nejvíce prosychajících stromů v parku naproti Oblastní nemocnici Kladno prvními. Celkově mají k dispozici 60 zavlažovacích pytlů.

„Když zalijete strom běžnou zálivkou z hadice, voda se částečně rozlije i po okolí a nedostane se všechna hlouběji pod zem ke kořenům. Mladé stromky do tří let mají kořeny ještě blízko povrchu, staré dřeviny už zase dokáží hluboko v zemi čerpat z podzemní vody. Nejvíce jsou tak suchem ohroženy stromy staré 5 až 10 let. Právě k těm jsme se rozhodli vaky umístit,“ říká primátor města Kladna Dan Jiránek, do jehož kompetence životní prostředí ve městě spadá.

Do jednoho vaku se vejde téměř 65 litrů vody, ta z něj k patě stromu pomalu odtéká asi devět hodin. „Stromy nepotřebují zalévat často, ale zato vydatně. Z vaků se veškerá vláha dostane do půdy přímo u stromu až ke kořenům, postupně se provlhčí celý půdní sloupec pod dřevinou. Voda, kterou budeme v pytlích pravidelně doplňovat, je tak využita efektivně,“ dodává vedoucí Odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta.

Šest desítek vaků daroval Kladnu provozovatel a majitel vodohospodářské infrastruktury, tedy společnosti Středočeské vodárny a VKM. „Jde o odolné plastové vaky, které lze instalovat k patě stromu jednotlivě, ve dvojici či trojici. Dva zavlažovací vaky pak dokáží obepnout kmen o průměru až 20 centimetrů. Pro vzrostlé stromy je možné použít i jako samostatně stojící řešení. Instalace vaku ke stromu zabere vteřiny, naplnění trvá zhruba tři minuty a kapková závlaha zalije strom přímo ke kořenům při menší spotřebě vody,“ vysvětluje Jakub Hanzl, generální ředitel společnosti Středočeské vodárny a dodává: „V zahraničí závlahové vaky používají už běžně tři desítky let. Ve švédském Stockholmu je například nechávají u stovek stromů po celou sezónu. Pro naplnění vaků se nepoužívá pitná voda, ale voda z přírodních pramenů nebo dešťovka.“

Kladno unikátní vaky s vodou použilo jako nástroj proti suchu poprvé, zkušenosti už s nimi mají i jiná česká města, jako jsou Praha, Olomouc, Otrokovice, Zlín, Karlovy Vary nebo Frýdek-Místek. V dalších dnech a týdnech se zavlažovací pytle objeví v Kladně nejen v parku naproti nemocnici. „Nyní typujeme další stromy po městě, které by pomoc zavlažovacích vaků také potřebovaly a tlumoky dle potřeby doplňovat na nová místa,“ informuje Radovan Víta.

Proti suchu mozaiky, louky i trvalky

Kladno bojuje proti ničivým dopadům sucha na městskou zeleň například i mozaikovým sekáním. „Dle doporučení Ministerstva životního prostředí jsme od června omezili sekání ve městě. Delší travní porost lépe drží vláhu v půdě, má příznivý vliv i na mikroklima a biodiverzitu ve městě.  Zároveň se však ukázalo, že nevyhovuje mnohým obyvatelům, kteří se například obávají častějšího přenosu klíšťat během procházek. Proto jsme začali užívat takzvanou mozaikovou metodu, která vytváří na travnaté ploše ostrůvky vzrostlé trávy, kolem nich je porost posekaný a dá se komfortně procházet. Takové řešení je pro obyvatele příjemnější,“ vysvětluje primátor Jiránek a dodává: „Mozaiky už se tak objevily například v oblastech Sítná I a Sítna II nebo na svahu Na Panské.“  V lokalitách, kde to bude z hlediska pohybu a komfortu obyvatel vhodné, plánuje Kladno rozšiřovat městské louky, jež se budou sekat pouze dvakrát ročně.  Půjde například o park Lesík, Ostrovecké údolí či o části některých rozlehlých trávníků na sídlištích. „Nyní také pracujeme na ozelenění kruhových objezdů a pásů zeleně v krajem rekonstruované ulici Milady Horákové. Vybrali jsme pro osázení směs trvalek, které kvetou celý rok a především dobře snášejí sucho,“ poznamenal Radovan Víta.