Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně,

já bych se chtěl věnovat tomu, k čemu si myslím, že je druhé čtení určeno, a to je objasnit můj vlastní pozměňovací návrh, na který včera spousta lidí reagovala, protože máme stejný problém, ať už to byla kolegyně Pošvarová, Brož, Eva Fialová poměrně hodně o tom mluvila, dokonce citovala některé věci z toho mého zákona, a pan kolega Mašek. V podstatě mi jde o to, aby byla naplněna podmínka, kterou před nás staví Ústava, a ta se týká tajnosti volby. Jde mi o tisk hlasovacích lístků. Tak jak je to podáno v návrhu podle mě ten hlasovací lístek si má vytisknout volič a to nezaručuje u malých (nesrozumitelné) volebních okrsků, kde mohou korespondenční volbu užít jen jednotlivci, tajnost volby, protože i po smíchání volebních lístků s dalšími bude na základě například jiné barvy nebo odstínu papíru nebo, jak říkala kolegyně Fialová, gramáže, tak může být zřejmé, kdo tam tento lístek vložil.

Nejedná se o nějaký ojedinělý jev. Vzal jsem v podstatě data z Českého statistického úřadu při poslední prezidentské volbě v roce 2023 a mám tady čísla, počty voličů ve zvláštních seznamech jednotlivých zemí. Ve skutečnosti samozřejmě hlasovala jenom část těch lidí, takže to, co uvádím, to jsou maximální teoretické počty hlasujících. Namátkou vyberu některá: Konžská lidová republika 7 voličů, Uzbekistán 11 voličů, Ghana 13 voličů, Nigérie 14 voličů, Írán 15 voličů, Bělorusko 16, Mongolsko taky 16, Pákistán 18 a tak bych mohl ten výčet, celkem ho mám dost dlouhý, pokračovat až někam v podstatě - Kuvajt 33 voličů, Kuba 38 voličů, Libanon 38 voličů, Irák 39 voličů, Peru 49 voličů a tak dále. V téměř třiceti zemích nedosahuje počet potenciálních voličů ve volebních seznamech ani padesáti.