Rais (ANO): Tři hodiny matematiky týdně není nic moc

06.05.2020 12:22 | Zprávy

Projev na 45. schůzi Poslanecké sněmovny 6. května 2020 k návrhu změny zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

Rais (ANO): Tři hodiny matematiky týdně není nic moc
Foto: Archiv KR
Popisek: Karel Rais

Přeji vám všem dobrý den. Já bych se vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které jsem tam dal s kolegy. A to znamená, vyjádřil bych se k tomu, co už tady zaznívalo: maturitní zkouška z matematiky. Jednak bych chtěl říct, že v podstatě asi patrně v každém poslaneckém klubu jsou různé názory a že to není politická záležitost, ale že je to spíš věcná, odborná, kdy prostě jedna skupina je pro matematiku a druhá je víceméně proti povinné matematice. Čili je to záležitost, kterou jsme tady řešili v roce 2016, kdy došlo k jakémusi rozumnému kompromisu, kdy byly vyjmuty některé obory z oblasti kultury, sociálních věcí a zdravotnictví a ty vyhláškou myslím vlády, mám pocit, byly z toho vyjmuty. To podle mne bylo rozumné.

Teď se ta situace vyhrotila, že buď někdo, je tady skupina lidí, která je pro, a druhá skupina, která je proti. Já se domnívám, že těch důvodů, proč je ten strach, a podle mne je naprosto neopodstatněný, je několik. Jednak, že ty zkoušky - říká se, že 21 % žadatelů v podstatě propadá. Ono je to dané tím, že můžeme udělat, vymyslet testy, kdy propadne 100 %, můžeme vymyslet testy, kdy propadne nula. To je akorát o tom, co dělají ti úředníci, co vytvářejí centrální testy z matematiky. A o tom jsem mluvil ve druhém čtení. Tam podle mne to je jedna z těch chyb. Druhá z těch chyb je samozřejmě kapacita, která je věnovaná matematice. Tři hodiny týdně není nic moc a samozřejmě, že to odpovídá potom tomu, že ti lidi mají s tím problém.

Také bych chtěl říct, že to, co jsem tady říkal minule, že v podstatě zas je potřeba se na to dívat objektivně a jistým druhem objektivních testů jsou testy PISA a když se podívám na hodnocení PISA, tak si myslím, že můžeme být, že tam není vidět žádný výrazný propad.

Tady je dost často argument, že musíme změnit metodiku výuky matematiky. Je potřeba si uvědomit, že od roku 2016 jsme v podstatě měli možnost tu matematiku změnit zejména jako úředníci, zejména metodici výuky. Že ji nezměnili, to je výsledek a pak ten argument, že dva roky je málo na tu změnu. No to není o dvou letech, na které je ten odklad, to je od roku 2016, čili o čtyřech letech, co prostě dělali ti lidé, kteří mají na starost matematiku. Chtěl bych zdůraznit, že matematika je svým způsobem komunikační jazyk a je to komunikační jazyk mezi techniky. Čili to je potom naprosto stejné jako pro někoho, pro překladatele angličtina třeba. Tak to jsou taky komunikační jazyky jako čeština, angličtina, o tom nikdo nepochybuje. To stejné je pro ty techniky. Čili teď to chceme budovat, tady slyším dost často zejména třeba od pana ministra Havlíčka snahu, že je cíl vybudovat Country for Future, že chceme vybudovat průmysl, který bude založený na zvýšené přidané hodnotě pomocí umělé inteligence, pomocí moderních technologií. To jsou všecko věci, kde ten zájem je stejný. A potřebujeme k tomu kvalitní nejenom vysokoškoláky, ale i kvalitní středoškoláky. A toto si myslím, že jsou odborné důvody, proč my měla být matematika.

Politický důvod je, část z nás tady byla v roce 2016 a hlasovali jsme pro ten zákon a v tom zákoně bylo zdůvodnění, samozřejmě. A tady si dovolím citovat to zdůvodnění, které podle mne je stále aktuální. Kdy se říká: Nedostatečný důraz na matematické vzdělání v průběhu plnění povinné školní docházky i v rámci výuky ve středních školách, jeho nízká efektivita a zároveň velmi kolísavá úroveň matematické gramotnosti absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou, a proto je toto v posledních letech předmětem kritiky jak pedagogů vysokých škol, zejména technického směru, tak taky přírodovědeckého a ekonomického zaměření, tak zástupců podnikatelských a zaměstnaneckých svazů, zejména Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a dalších.
Na tom se absolutně nic nezměnilo. To můžu jako emeritní rektor potvrdit, protože když studenti přijdou do škol, tak je prostě potřeba udělat různé doškolovací kurzy, abychom vůbec srovnali tu úroveň matematiky.

Závěrem sleduji, že každý máte stejně jiné starosti než mě poslouchat, což mě samozřejmě mrzí, tak se domnívám, že prostě není možné čekat tady nějaký výrazný nárůst HDP bez kvalitních lidí, kteří absolvovali maturitní zkoušku nejenom z matematiky, ale kteří absolvovali maturitní zkoušky. A zejména v dlouhodobém horizontu může dojít k poškození skutečně české společnosti. Čili proto bych prosil, byť moc neposloucháte, o podporu tady tohoto návrhu. Znovu zdůrazňuji, nejde o politickou záležitost, jde o záležitost odbornou.

Děkuji za pozornost.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Primátor Svoboda: Školní kampus obsahuje i prvky tělovýchovné

6:23 Primátor Svoboda: Školní kampus obsahuje i prvky tělovýchovné

Dostavba posledních dvou budov pro Základní školu a Mateřskou školu Dr. E. Beneše v Čakovicích, kter…