Poté co Patrik Nacher retweetnul post “Dominik Hašek je nacistické prase”, přispěchal režisér Jan Hřebejk s řečnickou otázkou, zda takové lidi chceme opravdu u moci. Tímto si dovoluji panu Hřebejkovi odpovědět.

Pane Hřebejku, snaha dehonestovat někoho za retweet názoru, s kterým nesouhlasíte, je typickou ukázkou Vaší bolševické nátury. Evidentně se totiž cítíte povolán k tomu, abyste rozhodoval za celý národ, které názorové projevy jsou přípustné a které už ne. Mně osobně člověk, publikující silný, byť kontroverzní názor, rozhodně nevadí a klidně si jej u moci dovedu představit.

Koho ale u moci rozhodně nechci, to jsou lidé, kteří si pěstují fasádu slušnáčků, a pak se ukáže, že se nechají fotit sjetí jak letní gumy s lajnami koksu na mobilním telefonu, a pak o tom dětinsky lžou. Nechci u moci ani muže, kteří mávají duhovými vlajkami a bojují za přijetí Istanbulské úmluvy, a přitom jsou schopní vztáhnout ruku na ženu. A rozhodně nechci u moci ty, kteří naslouchají farizejskému brankáři, který už za Putinova režimu odjel do Moskvy vydělat si na sklonku kariéry velké peníze, a teď si tady hraje na morálního giganta.

A především nechci u moci nikoho, kdo chodí poníženě žádat o svolení na ukrajinskou ambasádu, zda může v Praze vystoupit světově proslulá pěvkyně.

Zásadně totiž odmítám, aby náš stát řídili politici, kteří jej vnímají jako ukrajinskou gubernii či bruselskou kolonii. Přeji si, aby jej vedli lidé, kteří budou Českou republiku vnímat jako sebevědomou a svrchovanou zemi, která je hrdá na svou svébytnost, na své postavení a na svou historii. Zemi, která je ostatním státům a nadnárodním subjektům nikoliv lokajem, nýbrž rovnocenným partnerem.

A takové lidi u moci momentálně rozhodně nemáme.