Strana zelených před několika dny spustila petiční kampaň s názvem „Krajina bez jedů“. Je zaměřená proti plošné aplikaci jedu na hraboše STUTOX II. Ta je sice zákonem zakázaná, ale příslušný státní orgán udělil v tomto případě výjimku. Zelení varují, že daný krok bude mít mnoho nezamýšlených následků, mezi něž patří otrava necílových živočichů, jako jsou zajíci, bažanti, koroptve, čápi či draví ptáci (kteří se hraboši živí), ale také otrava půdy a podzemních vod. Aplikace jedu zkrátka znamená velký zásah do celého potravinového řetězce a výrazně negativně ovlivní zdraví naší krajiny.

Jen u petice však nezůstalo. Skupina dvanácti senátorů pod vedením Petra Orla, senátora za Stranu zelených, navíc podala návrh k Ústavnímu soudu, podle nějž ten by měl povolení zrušit jako nezákonné. Nechme se tedy překvapit, jak celá věc dopadne. My na základě právních analýz věříme, že soud shledá námitky jako opodstatněné.

O problematice se můžete dovědět více a příslušnou petici můžete podepsat zde.

A co v Olomouckém kraji?

Výše zmíněná aktivita je otázkou celostátní úrovně. Zeleným však není lhostejný ani osud krajiny přímo v našem regionu. S ním to totiž také nevypadá úplně růžově. Když jsem se byl minulý týden projít ke Zkamenělému zámku u obce Javoříčko nedaleko Bouzova, odkud pocházím, čekalo tam na mne velmi nemilé překvapení. Potok Špraněk, který před mnoha miliony lety vyhloubil Javoříčské jeskyně, vyschl. Pamatuji si jej od nejranějšího dětství. Ještě asi před třemi lety jsem podél něj jel lesem na kole, a když jsem ho potřeboval přebrodit, voda mi dosahovala přibližně do půlky holení. A to máme prosím vrchol jara, kdy by měly být stavy vodních toků relativně vysoko.

Tento zážitek mi připomenul, že ruku k dílu musíme přiložit opravdu všichni, protože situace začíná být extrémně vážná. Rozhodl jsem se proto požádat si o dotaci Olomouckého kraje z Programu na podporu aktivit v oblasti životního prostředí. Pokud mi bude přidělena, mám na podzim v plánu ve spolupráci se spolkem Wangari, z.s. vysadit ve vsi Bezděkov na Bouzovsku cca 55 ovocných stromů. Pravda, Šraněk díky tomu nezačne hned znovu téct, ale alespoň maličkou měrou tím přispějeme k zadržování vody v krajině, obnově jejího historického rázu a podpoře fauny a flory. Jedině tudy totiž vede cesta, jak můžeme na lokální úrovni bojovat se suchem, zatím hlavním to projevem klimatických změn v ČR. Akci jsme již projednali s bouzovským panem starostou, který je jí nakloněn a pomohl nám vytipovat vhodné pozemky.

Spolek Wangari přitom realizoval (za účasti mě i dalších olomouckých Zelených) výsadbu 100 ovocných stromů již loni, a to v obci Vilémov. Projekt byl úspěšný a letos kromě dalšího „kola“ ve Vilémově a zmíněného projektu ve vsi Bezděkov společně plánujeme výsadby v dalších nejméně třech lokalitách.

Snažíme se také ve městech

Kromě péče o otevřenou krajinu se také snažíme zkvalitňovat život ve městech našeho kraje. Já sám jsem loni z pozice člena Komise městské části Olomouc-západ inicioval přípravu projektu revitalizace vnitrobloku při třídě Svornosti. Cílem je zvlídnit dané místo veřejnosti, a to především cestou instalace nových laviček, obnovy a doplnění vzrostlé zeleně a především založení několika tzv. motýlích louček, tedy záhonů letniček z přímého výsevu. Ty nejenže potěší oko kolemjdoucího, ale zároveň podporují biodiverzitu ve městě (opylovači, hmyz atd.). Studie je již na světě a letos by se měla její první část již realizovat. Kvůli koronavirové krizi byl celkový rozpočet naší komise bohužel snížen z původních 300 na 150 tisíc Kč, takže uvidíme, kolik toho ve spolupráci s odborem životního prostředí ještě letos dokážeme udělat.

Činí se také náš prostějovský kolega, zastupitel Martin Hájek. Ten se nejprve stal tváří petice namířené proti používání glyfosátu známého pod názvem RoundUp (a jsme zase zpátky u těch jedů). Zmíněná látka je podle Světové zdravotnické organizace pravděpodobně karcinogenní, tak proč při procházce městem riskovat zdraví našich malých dětí a domácích mazlíčků, když přitom plevel z chodníků lze odstraňovat mnohem šetrnější cestou, například natlakovanou horkou vodou? Poté, co na petici rada města prakticky nereagovala, předložil Martin na dubnovém zastupitelstvu vlastní návrh na ukončení aplikace této látky. Neprošel sice absolutní a zákaz, ale bylo schváleno pozměněné znění, podle nějž se používání pozastavuje a mají se začít hledat alternativy. Výborně!

Kromě toho Martin na dubnovém zastupitelstvu předložil návrh, aby si Prostějov nechal vypracovat strategii adaptačních opatření na změnu klimatu. Návrh nakonec schválen nebyl, ale zastupitelé souhlasili, že klimatická změna je velkým problémem a musí se řešit. Většina nepodporovatelů nehlasovala proti, ale zdržela se. Argumentem odpůrců nebylo, že není třeba nic dělat, ale že adaptační řešení jsou již zahrnuta v jednotlivých projektech města i ve strategických materiálech, a tak není další samostatný dokument třeba. Na dálku opět velmi děkuji!

Jak dál?

Na podzim nás čekají krajské volby. Společností budou jistě rezonovat dozvuky koronavirové epidemie a otázky ekonomického oživení. Zároveň bude ale přetrvávat dlouhodobější a ještě akutnější nutnost oživení – toho souvisejícího s naším životním prostředím. Klimatická změna se totiž nezpomalí tím, že se o ní přestane psát v novinách. Musíme ji adresovat, protože stav krajiny u nás dorazil do bodu klinické smrti. Výše škod se už nyní, a to jen v zemědělství, každoročně počítá v řádu miliard Kč.

Kromě snižování emisí skleníkových plynů musíme urychleně začít pracovat na zadržování vody v krajině. A vodu zadrží jen krajina pestrá a zdravá. To je téma, které je ze všech politických stran vlastní pouze Zeleným. Bude pro nás stěžejní prioritou a ve volebním programu představíme konkrétní návrhy, jak tohoto cíle chceme dosáhnout. Sledujte nás!

Daniel Řezníček, M.A.
člen Rady krajské organizace Strany zelených v Olomouckém kraji