Epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran v diskusním panelu v sídle Poslanecké sněmovny uvedl: „Objevily se publikace a informace o tom, že některé šarže vakcíny proti covidu obsahují vyšší množství DNA, přibližně 470krát vyšší. Hodnota, která je povolená, je 10 jednotek. A v těch šaržích vyšetřených v laboratořích, kde se to provádělo, v Austrálii, Německu, ve Francii, ve Spojených státech, se zjistilo, že to množství bylo až 470krát vyšší. Je to, jako kdybyste měli v litru nafty 1 deci vody. A ta stanoviska, která se objevují po Evropě od jednotlivých státních institucí, říkají, že to vůbec nevadí, nic si z toho nedělají, a tak já bych chtěl znát stanovisko Státního ústavu pro kontrolu léčiv k této problematice, jestli tedy občané mají být znepokojení tím, že ve vakcíně je stanoveno nějaké množství a to je 470krát překročeno, anebo jestli by se mohla tahle norma zrušit a vůbec to tam neuvádět, když to ničemu nevadí.“
Proč nezkontrolujeme rizikové šarže?
Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) odpověděl, že se sledují stanovené limity a zbytková DNA ve vakcínách. „Je to bráno jako nečistota, tudíž pokud limity jsou překročeny, tak by to nemělo být tou úřední laboratoří propuštěno. Ale nemyslím si, že v šaržích v Evropě nebo v České republice by mělo být nadlimitní množství nečistot.“
Imunoložka Zuzana Krátká navrhla: „Nebylo by úplně od věci vzít ty šarže, o kterých my tvrdíme, že jsou rizikové, a požádat referenční laboratoř, aby stanovila DNA příměsi ve vzorcích.“
Ředitel SÚKL Boráň však návrh odmítl, protože to podle něj není možné.
Udělejme analýzy
„Ani já, ani nikdo jiný neví, co je to nežádoucí účinek mRNA,“ řekl profesor Beran a připomněl, že ve Velké Británii se sledovaly počty úmrtí v očkované i neočkované populaci. Bylo by podle něj dobré, aby podobné analýzy zpracoval také SÚKL.
Máme osmnáctileté s mrtvicemi
Petra Rédová, která pracuje jako vedoucí zdravotní sestra ve Velké Británii, přidala postřehy z praxe. Podle jejího názoru neselhala pouze akademická půda, ale celý systém zdravotnictví, lékaři i sestry. „Dlužíme to lidem. Pojďme se jich ptát, jaké dostali dávky. Spousta lidí to nehlásí. Potřebujeme pomoc ministerstva. Tenhle stát selhal. Chronicky nemocných bude přibývat. Máme osmnáctileté s mrtvicemi. Máme pacienty, nad kterými doktor říká: Já nevím, co jim je. Nevymyslela jsem si to, jsem u lůžka. Pojďme hledat řešení, protože se to děje. A vy nám dokažte, že se to neděje,“ vyzvala zdravotnice názorové oponenty.
Fotogalerie: - Analýza proticovidových opatření
Mělo by se lékařům platit za hlášení?
Vladana Vališová uvedla, že lékaři se ne vždy řádně věnují nahlašování nežádoucích či neočekávaných účinků, nestíhají to a nedostávají za to zaplaceno. Navrhla, aby jim zdravotní pojišťovny za tuto činnost platily.
Podle ředitelky Odboru farmakovigilance SÚKL Evy Jirsové by to však nebylo dobré, mohlo by to vést pouze k hlášení nesmyslných dat. „Patří to do agendy lékaře a je to jeho zodpovědnost,“ řekla Jirsová. „Potřebujeme kvalitní hlášení. Doktor si musí udělat čas.“
Stovky úmrtí po očkování
Matematik Tomáš Fürst upozornil, že v databázích na podezření na nežádoucí účinky po covidových vakcínách je asi 216 úmrtí. Překvapuje ho, že ani v těchto případech není jasné, jaké šarže vakcíny byly aplikovány.
Podle vedení SÚKL důvodem je, že nemá přístup do databáze Informačního systému infekční nemoci (ISIN).
„A nemůžete jim říct, ať vám ho dají?“ navrhl Fürst. „Co kdyby všichni lidé zemřeli po stejné šarži? Vy to nezjistíte.“
Podle vedení SÚKL jsou však jednotlivé šarže laboratorně kontrolovány. Než se dostanou na trh, musejí být dvakrát prověřeny. Pravděpodobnost závady kvality by proto měla být malá.
„Umírají mladí sportovci po očkování – to je zkratka, ale není to pravda. Pak se například ukáže, že daný sportovec bral anabolika. Tohle nepatří do odborné diskuse,“ reagoval ředitel SÚKL Boráň.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Nechali jste se očkovat proti covidu?
autor: Naďa Borská
