Vážené paní ministryně, vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové.

Situace je jaká je. To je dost jaksi nihilistické konstatování. A já myslím, že bychom měli být o něco ambicióznější. Samozřejmě zas to nemůžeme přehánět. Můžeme si tady přečíst z jednoho textu - z června 2018, že současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý, že přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel, že nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře. eNeschopenka je nová možnost komunikace s úřady, snadnější by měla být. Stejně tak je to projekt toho abstraktně znějícího eGovernmentu. Je to projekt, kdy spojíme výhody té dnešní digitální doby s tím, co se osvědčilo, a sice vystavování neschopenek.

Ten text možná někteří poznáváte. Je to text z června 2018, ještě jedna nápověda. Jeden odstavec přeskočím, ale ještě připomenu: Máme jedinečnou šanci k digitální přestavbě Česka. Moderní Česko potřebuje digitální revoluci, to znamená úplné pokrytí cenově dostupným vysokorychlostním internetem, propojení všech státních databází - a tohle bych dvakrát podtrhla, tučně zvýraznila - propojení všech státních databází a elektronickou identitu pro každého občana. Ten poslední bod nějak běží. Fungující eGovernment znamená vznik moderní, rychlé a přívětivé digitální státní správy, která bude šetřit náklady státu a čas občanům, takže dostaneme služby pro občany, podnikatele, firmy a instituce do každého počítače.

Je to, vážené kolegyně, vážení kolegové, všechno text z programového prohlášení vlády České republiky. Je to tato krásná brožurka, co jsme všichni dostali, se státním znakem a státotvorným obsahem. Jenže tady to, co dnes projednáváme, je ta realita. A ta realita je, že aby se tyhle pěkně znějící vize uskutečnily, tak právě potřebujeme ten jednotný informační systém. To je to, co jsem chtěla třikrát tučně podtrhnout, to propojení všech státních databází. To je ten klíč k přívětivému, vstřícnému státu, k tomu digitálnímu Česku, jaké si přejeme.

Jsme v situaci, kdy všichni víme o těch stamiliónech, které natekly do IT systémů, ale současně si musíme přiznat, že tam ještě poměrně značné částky bude třeba investovat, aby se povedlo vymanit z nevýhodných miliardových smluv z minulosti, smluv třeba konkrétně na MPSV s externími dodavateli, které už zmínil můj předřečník kolega Kolářík. Jde tam i o tu opci podepsanou vlastně do konce roku 2021, o tu otázku, co by bylo mezi lety 2021 - 2022. A vůbec jde o tu celkovou otázku, jak to, že se právě ten klíčový systém propojující všechny databáze, jednotný informační systém práce a sociálních věcí, ve zkratce JISPSV, neustále odkládá. Kolega Kolářík zrekapituloval, že měl nabýt účinnosti 1. ledna letošního roku, že zase potom lednu 2020 určitě musíme už dnes čekat odložení. Dnes budeme hlasovat o tom, zda to odložení bude do roku 2021 nebo až 2022. A já vás jenom chci, kolegyně a kolegové, upozornit, budeme-li nadále takto odkládat vytvoření téhle jednotné informační struktury, tak zkrátka nikdy nebude možný vstřícný propojený stát, nikdy nebude možné, aby v těch základních agendách, které lidi nejčastěji potřebují prostě pro tu běžnou byrokracii, měli ten servis, jaký si zaslouží.

Takže já se fakt nespokojím s tím konstatováním, že situace je jaká je, s tím konstatováním, že máme nějaké, byť nevýhodné smluvní vztahy, že to zatím nějak běží. Ten hlavní problém, to, v čem je jaksi klíč, je patrně, jak se mi to jeví po snaze porozumět tomu propletenci, jakási otázka míry autonomie České správy sociálního zabezpečení a právě spolupráce mezi těmi systémy, mezi českou správou a ostatními databázemi spravovanými jinde.

Nechci tedy zakončit nějakým smutným povzdechem, ale výrazným apelem na zde přítomnou paní ministryni, že to zkrátka nelze nechat být, pokud tato vláda neudělá opravdu ty klíčové kroky k vytvoření jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, a to i tak, aby právě eNeschopenka, o které se dnes konkrétně bavíme, byla co nejvstřícnější jak pro lékaře uživatelsky, tak zaměstnavatele. Zkrátka není možné, aby tenhle stát poskytoval v budoucnu, v horizontu několika let ten servis, jaký by poskytovat měl.

Ještě na závěr ocituji opravdu z toho programového prohlášení: Naším cílem je připravit komplexní a perspektivní digitální strategii České republiky se zaměřením na služby pro občany. Služba pro občany, to je jednotný databázový, jednotný informační systém.

Děkuji za pozornost.