Přitom nejde o téma ideové, ale praktické, které není ani lidovecké, ani sociálně demokratické. Za zájmy českých občanů a spotřebitelů by měli táhnout všichni čeští politici za jeden provaz. Že to někteří europoslanci sociální demokracie neumí ani po několika letech v Evropském parlamentu nepotěší, ale ani nepřekvapí. Na nekorektní články paní poslankyně Sehnalové by se ale reagovat mělo.

 Místo dětinské snahy přivlastnit si boj za práva našich konzumentů by bylo namístě s chladnou hlavou spolupracovat a nebo alespoň přinejmenším sledovat podobné aktivity v EP. V roce 2011 totiž nebyla paní Sehnalová ani jediná, ani první, kdo podal interpelaci na Evropskou komisi kvůli nestejnému obsahu balených potravin stejných značek na našich a zahraničních pultech. Prvním byl portugalský lidovec Diogo Feio 4. května 2011, druhým bulharský socialista Kristian Vigenin 26. května, třetí paní poslankyně Sehnalová 14. června a 16. června bylo přijato společné "československé" podání žádosti o řešení na Komisi ode mne a kolegyně Anny Záborské po projednání v našem politickém klubu.

 Důležité je, že všechny dotazy si byly natolik podobné, že na ně Komise odpověděla, jak není příliš obvyklé – společně, a neuspokojivě. Proto jsem konzultovala problém s konkrétními úředníky a studovala podklady. Lehce odlišné složení totožných potravin stejných značek není v rozporu s normami EU, pokud plně odpovídá požadavkům demokraticky schválených směrnic na bezpečnost potravin a současně také všem tvrzením o základních definovaných ingrediencích na obalech. Směrnice nenařizují výrobcům uvádět jiné detailní složení. Výrobci argumentují tím, že konzumenti v různých státech EU mají odlišné chuťové návyky, a proto je například zvykem sladit Coca-Colu sirupem z kukuřice (na Slovensku, Bulharsku, Holandsku...) a u nás z cukrové třtiny. Výrobci ale také přizpůsobují ingredience regionálním peněženkám kupujících. Proto například dražší kvalitní čerstvé a nedrolené čaje, či koření nebo chutnější jogurty spíše dostanete u západních sousedů, než u nás. Bohužel!

 To, že jsou některé potraviny u nás navíc také dražší, je dáno i naším vysokým DPH a cenovou politikou řetězců. Jde o komplexní problém, který nepřipravená debata v EP nikam neposune. Pláč paní poslankyně nad jejím neúspěchem není marný, pokud se z něj poučí o tom, jak napříště pracovat v EP úspěšněji.

 Zatímco v Evropském parlamentu je potřeba vyjednávat, a postupovat společně s poslanci jiných států a stran, aby se společný zájem prosadil, zvolila Olga Sehnalová metodu sólové iniciativy, kterou prosazovala s minimální politickou rozvahou, ale maximálním využitím pro své zviditelnění v ČR. Není proto vůbec překvapivé, že ve svém jednání zcela neuspěla – nedala si totiž práci, aby přípravu veřejného jednání v parlamentu s kýmkoli z jiných klubů konzultovala. Dozvěděla by se navíc i další informace k tématu a návrh by byl kvalitnější.
 Podobných návrhů od sólistů končí v Evropském parlamentu pod stolem celé stohy, protože přednost mají desítky jiných - dobře předjednaných aktivit s jasnou představou o možném řešení. Na místě by bylo se poučit a nikoli osočovat politické konkurenty a zkusit to znovu – úspěšněji.

 Mohla bych upozornit na objevování Ameriky naší kolegyně v dalších tématech, kdy jsme přijali účinná opatření dávno před tím, než na ně kolegyně lákala česká media. Ale to není můj styl. Musím se jen ohradit proti dalším krátkozrakým výrokům kolegyně, které vyplývají z její hluboké neznalosti úspěšné práce lidoveckých poslanců. Příkladů je mnoho, zejména na poli ochrany spotřebitelů a českých výrobců. Stačí projít můj web, dočetla by se i o tom, jak si mé práce cenily spotřebitelské organizace, vinaři, textiláci a další. Dozvěděla by se také , že už v roce 2005 jsem navrhla a prosadila do evropské legislativy změny reflektující odlišné obchodní praktiky ve "staré" a "nové" EU a dosáhla tak lepší ochrany našich občanů při nákupech v internetových i kamenných obchodech. Jednání o potravinové legislativě , která nyní začínají platit, začala s mou aktivní účastí a ve spolupráci s českými spotřebiteli i výrobci ještě dřív, než paní Sehnalová přišla do EP. Díky dlouhodobé a koncepční komunikaci uvnitř parlamentu i s odděleními Evropské komise se podařilo prosadit legislativu, která přísně trestá jakékoliv podvody v oblasti potravinářství, ale zavádí i srozumitelnější informace o produktech.

 Práce v EP je na dlouhou trať- věřím, že v příštích pěti letech bude ta česká cesta dlážděná nejen líbivými úmysly, ale i profesionálním přístupem - alespoň pokud jde o praktické zájmy spotřebitelů a poctivých výrobců. Jde ovšem i o povahové kvality budoucích poslanců. Vím, že naši kandidáti Pavel Svoboda a Michaela Šojdrová navíc se zázemím našich zkušených asistentů tuto kontinuitu profesionální lidovecké práce v EP na sto procent zaručují.