Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, vážená vládo. Někteří z vás asi tuší, že než jsem byl zvolen poslancem této Sněmovny, živil jsem se celou dobu jako manažer hudebních skupin a organizátor kulturních akcí. Byl jsem tedy - a do jisté míry stále jsem - na stejné lodi s lidmi a subjekty, o kterých se dnes bavíme. Nechci zabrušovat do detailů, abych z toho pak nemusel složitě vybrušovat, ale troufám si říci, že díky své osobní zkušenosti s touto branží i stálým a dodnes trvajícím každodenním kontaktům s lidmi pracujícími v tomto oboru mám k uvedené problematice co říci z odborného hlediska.
Než se dostanu ke konkrétním návrhům opatření, která by této oblasti mohla pomoci, chtěl bych trochu popsat, kdo je ten subjekt podnikající v živé kultuře. Mnozí z nás si často myslí, že se jedná o toho či onoho známého zpěváka nebo herce, který je nám sympatický nebo nesympatický podle toho, jaký žánr je nám blízký, nebo i podle toho, jak kriticky nebo pochvalně se k některé z našich politických stran vyjadřuje.
To jsou jistě ti nejviditelnější představitelé kultury, ovšem zdaleka ne ti, kterých je nejvíce. Subjekty podnikající v soukromé živé kultuře zahrnují stovky agentur, organizátorů a producentů akcí, tisíce neznámých umělců, desetitisíce lidí pracujících v technických a produkčních firmách na různých pozicích. Podle kvalifikovaných odhadů jejich profesní asociace se jedná až o 130 tisíc lidí, kteří pracují v tomto kulturním průmyslu. Když k tomu připočtu návazný reklamní průmysl, jehož je živá kultura významným klientem, průmysl cestovního ruchu a dopravu, jedná se možná až o čtvrt milionu lidí. Jejich rodiny do toho čísla nepočítám.
Všem těmto lidem vzal tento stát ze dne na den v důsledku více či méně nutných opatření proti pandemii koronaviru téměř veškeré příjmy. Připravil je však nejen o potenciální výdělky, ale zmařil jejich mnohdy několikaleté investice do kulturních projektů, které jsou jak finančního, tak i řekněme intelektuálního, charakteru. Nemalá část těchto investic je nenávratně ztracena, jelikož jsou v čase a místě nepřenositelné. Další část těchto projektů je sezónního charakteru, respektive jsou realizovatelné jen za určitých klimatických podmínek. Pokud tedy neproběhly letos v létě, tak další příležitost je až za rok na jaře, nebo v létě 2021. A to kdoví jestli.
Těmto firmám a lidem stát, tedy stát, který zde my také reprezentujeme, vzal téměř veškeré příjmy na celý rok, možná i na delší dobu. Do této chvíle pro ně v podstatě nic neudělal. Přitom v uplynulých letech odváděli na DPH, dani z příjmu, odvodech za zaměstnance, místních poplatcích a zprostředkovaně i na spotřebních daních, desítky miliard korun ročně do veřejných rozpočtů, aniž by po státu cokoliv chtěli.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV