Pane doktore, tvorba bezpečnostní a zahraničněpolitické linie strany GEN bude zřejmě na vás. Jak by se tato politika měla lišit od toho, co nabízejí stávající vládní koalice i dnešní opozice?

Věřím, že v mnohém a zejména důrazem na realismus a smysluplná řešení. Koalice měla v čase bezprecedentní krize reagovat mnohem rychleji, jen samotné nastavení a pomalost akvizičního procesu je daleko za tím, co naše země potřebuje. A potíže jsou v řadě dalších oblastí, potenciál mnoha šikovných lidí v armádě i civilních zaměstnanců by měl být využíván i s ohledem na to, co se děje, daleko víc. U opozice mám zase pocit, že nechápe, jak závažnou oblastí obranyschopnosti je. S bezpečností země se totiž ani v předvolební kampani obchodovat nemá! Čas přitom stejně ukáže, kdo měl snahu situaci řešit a kdo si jen nasadil „masku“ pro své voliče. GEN chce být alternativou vůči stávajícím stranám a tohle je jedna z velmi důležitých oblastí, na kterých se to dá demonstrovat.

Na ČRo jste například řekl, že si Rusko svou invazí zavřelo dveře do společenství vyspělých zemí. Rusko je klíčové téma. Jak tedy například vnímáte to, že současná americká administrativa vztah k Rusku takto kategoricky nevidí?

Rusko samozřejmě je klíčové téma, protože bez ohledu na výsledek války, zůstane hrozbou i nadále. Stačí se podívat na jeho vývoj, ruské dějiny jsou založeny na expanzi a ruští vládci a politici uznávají jen sílu. Dohody, garance nebo hranice zemí jsou pro ně nepodstatné. Americká administrativa se pokouší o změnu kurzu, ale nejsem si vůbec jistý, zda se to spíš nepřetaví v nějaké opuštění Evropy, čistě ekonomický kalkul a soustředění na Pacifik v soupeření s Čínou. Zájmy USA a Ruska jsou však velmi protichůdné a opět se to projeví. Je to jen otázka času.

Mimochodem doporučuji se vrátit i k některým minulým výrokům třeba současného amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který působil spíše jako protiruský jestřáb. Dnes mluví jinak, ale to je dáno tím, že Američané sledují nějaký cíl, já jsem přesvědčený, že zejména ten s Čínou, který jsem uvedl. Zhodnotit to půjde ale pochopitelně až s odstupem času. Nemyslím si, že i voliči Donalda Trumpa a republikánů jsou zrovna nějací fanoušci ruské imperiální politiky a současná administrativa si toho musí být vědoma, jinak se jí to silně vrátí hned v nejbližších volbách. Tradičně velkohubá prohlášení např. na téma posledního telefonátu mezi Trumpem a Putinem na tom nic nemění. Zajíci se sčítají až po honu. A tenhle hon pro Evropu nemusí být vůbec výhodný.