První událost z roku 1939 je charakteristická tím, že v době tehdejšího protektorátu Čechy a Morava byly české vysoké školy uzavřené německými nacisty. Stalo se tak po pohřbu studenta Jana Opletala, který byl těžce zraněn při protinacistické demonstraci konané na počest 21. výročí vzniku Československa dne 28. října, a dne 11. listopadu podlehl střelnému zranění. Pohřeb Jana Opletala dne 15. listopadu přerostl v další demonstraci proti německé okupaci.

Hitler poté nařídil, aby všechny demonstrace byly potlačeny silou. Následně byly dnem 17. listopadu uzavřeny vysoké školy a devět vedoucích představitelů vysokoškolských studentů bylo popraveno. V hnutí SPD nás velice potěšilo, že prezident republiky Miloš Zeman akceptoval návrh našeho poslance Jiřího Kobzy a udělil v rámci letošního předávání státních vyznamenání medaili Za hrdinství in memoriam devíti představitelům studentských organizací z dob protektorátu, kteří byli popraveni 17. listopadu 1939.

Na druhou událost, vztahující se k 17. listopadu, si většina z nás pamatuje, neboť se váže k roku 1989. Tento den v Praze přerostla připomínka 50. výročí nacistických represí v demonstraci proti komunistickému režimu. Následně došlo ke studentským protestům na Národní třídě, které jednotky Státní a Veřejné bezpečnosti násilně potlačily, čímž spustily sametovou revoluci. Tyto listopadové události vedly k pádu komunistického režimu. Označení sametová revoluce vymysleli novináři, a jedná se o označení této revoluce, která byla provedena v podstatě bez násilí a na základě vzájemného dialogu.

Obě dvě události se staly symbolem boje občanů za národní suverenitu, svobodu a demokracii. V roce 1939 se u našich studentů a všech jejich podporovatelů prokázalo velmi silné vlastenectví provázané k naší republice a její historii, českému jazyku a kultuře. V roce 1989 v rámci sametové revoluce se naši občané společně semkli proti totalitnímu režimu představovaného komunistickou stranou a pevně věřili, že v naší krásné republice začne fungovat tak dlouho očekávaná svoboda a demokracie. K tomu ale nedošlo.

V hnutí SPD, když vyjdeme z nálad našich občanů a rozhovorů s celou řadou z nich, musíme konstatovat, že si lidé v roce 1989 představovali svobodu a demokracii úplně jinak, než co v současné době prožíváme. Dnešní svět je z jejich pohledu aktivisticky liberální, globalistický, zaměřen na nesmyslné priority EU, podporující nelegální imigraci, čímž se konzervativní hodnoty, které hnutí SPD podporuje, rychlým tempem vytrácejí.

Hnutí SPD bude vždy stát na straně našich občanů a prosazovat občanskou i národní svobodu, přímou demokracii, duchovní a kulturní evropské tradice a národní hrdost. Chceme skutečnou svobodu všem lidem a demokracii, tedy vládu lidu nad jeho zemí.