Petiční výbor ve věci zrušení Benešových dekretů zavázal Evropskou komisi, aby je začala vyšetřovat, protože porušují lidská práva a tím údajně brání vydávání majetku a odškodňování oprávněných osob – viz např. petice dvou maďarských občanů, kteří se domáhají zrušení rezoluce Slovenské národní rady z roku 2017 o nezrušitelnosti Benešových dekretů, aby mohli uplatňovat náhradu za pozemky poblíž Bratislavy, které jim byly odebrány právě na jejich základě. Evropská komise se ke zrušení Benešových dekretů staví též pozitivně, a navrhla projednání ve výboru pro lidská práva a prošetření na Slovensku, čímž vlastně rozeběhla proces, od kterého si slibuje dosáhnout neplatnosti Benešových dekretů.  

Hnutí SPD jednoznačně odmítá snahu  Evropské komise (EK), která na základě usnesení Petičního výboru žádá o vyšetření Benešových dekretů s cílem zrušení jejich platnosti. Snaha o prolomení Benešových dekretů ze strany EU je dlouhodobá a EK se k tomuto kroku staví velmi vstřícně. Nyní tyto snahy ze strany EK opět posílily, neboť europoslanci v Petičním výboru při projednávání několika „údajně poškozených“, kteří se formou peticí domáhají vrácení majetků na základě zrušení Benešových dekretů, postavili za odškodnění osob, které údajně Benešovy dekrety postihovaly.

Europoslanci v Petičním výboru podpořili tento návrh s tím, že ve 21. století je uplatňování kolektivní viny na etnickém principu nepřijatelné a nároky Němců a Maďarů jsou oprávněné. O tom, že rozhodnutí europoslanců bylo předem naplánováno, svědčí, že v rámci jednání vůbec nezaznělo, že představitelé Německa spáchali během druhé světové války rozsáhlé zločiny, které zahrnovaly zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti na civilním obyvatelstvu včetně holokaustu. Tyto zločiny byly po druhé světové válce souzeny Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku a řadou dalších poválečných soudů s válečnými zločinci. Německo doposud nezaplatilo válečné reparace.

Projednávání peticí proti zrušení Benešových dekretů v Petičním výboru bylo vedené převážně v režii maďarských stěžovatelů a jejich podporovatelů z Maďarska, Rumunska i Německa. Nejvíce aktivní byli Peter Jahr (CDU, Německo) a Márii Thajnay (Svaz Karpatské šlechty, Slovensko), bez jakékoli oponentury ze Slovenska, což přirozeně vyústilo do rozhodnutí, že Slovenská republika se opět bude muset podrobit důkladnému bruselskému prozkoumávání svého právního a legislativního rámce.

Je třeba se tedy ptát, jak zájmy České republiky hájí ministr zahraničí Tomáš Petříček, kterému je evidentně bližší EU než Česká republika? Hnutí SPD je vlastenecké hnutí, které nepřipustí rušení Benešových dekretů, a i proto požadujeme referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie.

(převzato z Profilu)