Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády. Dovolte mi, abych se za poslanecký klub SPD vyjádřil k žádosti Policie České republiky o vydání poslance Miloslava Roznera k trestnímu stíhání a k naší práci v mandátovém a imunitním výboru zabývající se touto problematikou.

Na úvod je třeba říci, že hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury SPD odmítá jakékoliv snahy některých politických konkurentů a jejich spřátelených médií vmanévrovat naše hnutí do pozice popíračů genocidy. Nikdo z nás nikdy něco tak odporného nepopíral a jsme si velice dobře vědomi, jak všichni, kteří prošli cikánským táborem v Letech, trpěli a strádali, a že nakonec byli odvezeni do Osvětimi, kde byli popraveni. Tuto zrůdnost odsuzujeme a vždy ji odsuzovat budeme.

Dále je třeba konstatovat pár vět z historických znaleckých posudků, které byly k tomuto případu vyžádány. V nich se mimo jiné píše, že ačkoliv cikánský tábor v Letech vznikl v důsledku provádění nacistické rasové politiky, nelze jej považovat, na rozdíl od Osvětimi, za místo systematicky prováděné genocidy.

Dále je zde uvedeno, že podle oběžníku šéfa bezpečnostní policie z 3. 5. 1940 bylo označení koncentrační tábor přípustné pouze pro tábory, které podléhaly inspektorovi koncentračních táborů a tím se lišily od táborů, které nebyly pod přímou pravomocí SS, jež spadaly do kategorie internační tábor, což byl případ tábora v Letech.

Na celém případu mě velice zaráží postoj dohledového městského zastupitelství, které se o celou věc začalo zajímat mimo jiné také na základě podnětu Vrchního státního zastupitelství s příkazem k zahájení trestního stíhání poslance Roznera a to i přesto, že byl celý případ policejním orgánem na základě historických znaleckých posudků, z nichž jsem citoval, odložen, s čímž souhlasilo Dozorové obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4.

Kolega Rozner dle policejního orgánu pouze využil svého základního práva na svobodu lidského projevu, přičemž svoboda politického projevu je těžištěm demokracie a k jejímu omezování, či oklešťování, může docházet jen u nejmarkantnějšího vybočení ze zákonem garantovaných práv.

Policejní orgán měl za to, že nedošlo k tak závažnému porušení práva na svobodu projevu a dále konstatoval, že výrok nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy podle § 405 trestního zákoníku, tedy, že šlo o úmyslný trestný čin. Neboť popírat lze pouze skutečnosti, u kterých byla prokázána historická správnost. U úmyslného popírání by se mohlo jednat o výroky, o jejichž nepravdivosti pachatel ví, nebo je s jejich možnou nepravdivostí srozuměn bez ohledu na to, že pro jiného je tato otázka naprosto zřejmá.

Důležité je také dodat, že dle Ústavního soudu by mělo být trestné pouze hrubé popírání něčeho tak podlého, jež byla genocida a pokud není, jedná se o svobodu slova. Dále existuje nález Nejvyššího soudu, který říká, že by se měl ve stejných kauzách udržovat stejný úřední postup. A všichni moc dobře víme, že co se týká tábora v Letech, bylo podáno několik trestních oznámení na několik osob, které ale byly vždy odloženy.

Na základě toho, co jsem zde popsal, jsme přesvědčeni o tom, že je tato kauza o vydání kolegy Roznera k trestnímu stíhání zpolitizovaná a má za cíl poškodit celé hnutí SPD. Kolega Rozner chtěl svým výrokem pouze zcela oprávněně vyjádřit, a to v souladu s názorem hnutí SPD, velkou nespokojenost nad tím, že stát na návrh tehdejšího lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana vyhodil z okna skoro tři čtvrtě miliardy korun za výkup prosperující firmy zabývající se chovem vepřů a následnou sanaci jen proto, aby zde vybudoval památník, který již mimochodem na místě je.

Dle našeho názoru to bylo nehospodárné vynakládání finančních prostředků všech daňových poplatníků. Raději bychom tyto prostředky použili například na vzdělávání dětí. Výše vynaložené částky je v hrubém nepoměru k péči o jiná místa, kde za 2. světové války byli zcela prokazatelně vražděni a mučeni čeští vlastenci.

Závěrem mi dovolte sdělit stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD k žádosti Policie České republiky k vydání poslance Miloslava Roznera. Na základě výše popsaných skutečností a toho, že se jednalo o verbální projev poslance na neveřejném jednání, na což mimo jiné poukazovala drtivá většina kolegů napříč politickým spektrem na jednání mandátového a imunitního výboru, doporučil jsem poslaneckému klubu SPD hlasovat proti vydání poslance Miloslava Roznera k trestnímu stíhání a stejně jsem hlasoval i na mandátovém a imunitním výboru. Děkuji za pozornost.