V hnutí SPD si práce žen vážíme. Naše úsilí je vedeno cílem, utvářet v naší zemi takové prostředí, aby se zde všechny ženy cítily co nejlépe, podílely se na fungování vícegeneračních rodin a bezpečně a s láskou vychovávaly děti. Vnímáme rodinu, kterou tvoří muž a žena, mající stejná práva a povinnosti, za základ prosperujícího státu. Na ženy pak připadá nejdůležitější a nejtěžší úkol, kterým je rození a výchova dětí, neboť to je základní předpoklad fungování našeho státu v budoucnu. Naše děti jsou zárukou, že bude dostatek financí na důchody pro naše seniory i v příštích desetiletích.

V této souvislosti zmíním, že hnutí SPD podalo v Poslanecké sněmovně několik návrhů změn upravující výši důchodů, viz např. zabezpečení důstojného garantovaného minimálního důchodu. Jsou to právě seniorky, které pobírají nejnižší důchody v České republice, a to chceme změnit. V rámci našeho programu nabízíme také různé formy podpory pro mladé rodiny. Též si dovolím zmínit, že v hnutí SPD si vážíme všech profesí, které ženy vykonávají, ať už se jedná o zdravotní sestry, lékařky, učitelky, sociální pracovnice. Ženy dnes vykonávají i takové profese, které byly dříve doménou mužů. Velké zastoupení žen dnes najdeme i v bezpečnostních sborech (např. v Policii ČR). V Armádě České republiky působí přes tři tisíce žen, od vojínek až po generálku. Tyto všechny ženy také prokázaly velké nasazení během zajišťování úkolů v rámci koronavirové krize, a proto jim patří velké poděkování a uznání.

Mezinárodní boj za ženská práva má svůj původ v době sociálních krizí a příprav států na nadcházející první světovou válku. V této době se začaly ženy zasazovat o svá práva a pronikat tak do veřejného života. Počátek můžeme spatřovat v roce 1907, kdy se konal první mezinárodní sjezd socialistických žen ve Stuttgartu. Právě zde padl návrh, aby se ženy určitý den v roce scházely a požadovaly volební právo. Této konference se účastnilo téměř 60 delegátek z 15 zemí. Důvodem, proč se měly ženy v boji za svá práva scházet v jeden určitý den, byla snaha upozornit na tuto problematiku širokou veřejnost, jak ženy, tak také muže. V roce 1908 se pak sešlo několik tisíc žen a pochodovalo ulicemi v New Yorku. Demonstrovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy. Od tohoto roku se pak ve Spojených státech začal slavit poslední únorovou neděli „Národní den žen“. V Evropě byl Den žen zaveden o dva roky později, v roce 1910, na druhé mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani, na návrh Clary Zetkinové, německé socialistky a zakladatelky dělnického ženského hnutí. Datum 8. března se ustálilo až po první světové válce, zejména pod vlivem velké demonstrace v Petrohradě roku 1917. OSN byl oficiálně uznán MDŽ v roce 1975.