Hnutí SPD, které je v současné Sněmovně v opozici, plně podpořilo podání ústavní stížnosti na zpomalení valorizace penzí. Byl to správný krok, neboť vládní poslanci vloni protlačili Sněmovnou snížení peněz pro důchodce narychlo zpracovanou vládní novelou důchodového pojištění, která byla v nesouladu s ústavním pořádkem, neboť v průběhu projednávání nebyly akceptovány stanovené zákonné postupy. Cíl se ale vládním poslancům podařil, kdy na základě nepřípustné retroaktivity ožebračili každého z více jak 2,8 milionu příjemců invalidních, starobních, vdovských a sirotčích důchodů jenom v minulém roce o částku převyšující 7.000 korun. Při použití standardního mechanismu by průměrný důchod v červnu vzrostl o 1.770 korun, po novele to bylo pouze o 760 Kč.

Proto si jako opoziční poslanci stojíme za názorem, že Fialova vláda v rámci celého procesu přípravy a projednávání vládní novely zákona o důchodovém pojištění, upravující snížení zákonné červnové valorizace postupovala nepřípustně retroaktivním způsobem, čímž narušila legitimní očekávání důchodců. Navíc zneužila stav legislativní nouze, i když věděla s předstihem, že růst cen na přelomu let 2022 a 2023 si vyžádá mimořádnou valorizaci, a mohla tak včas v rozpočtu zajistit potřebné finance.

Veřejné projednání valorizace penzí, které proběhlo ve středu 10. ledna, bylo prvním ústním jednáním pléna ÚS pod novým předsedou Josefem Baxou. Soud jako svědky vyslechl předsedu Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla, hlavního analytika rady Michala Hlaváčka, Petra Krále z České národní banky a Jaroslava Sixtu z Českého statistického úřadu. Dále ve věci vypovídali ministři Marian Jurečka a Zbyněk Stanjura, pracovníci ministerstev Jan Přib a David Prušvic. Dotazy soudců směřovaly nejčastěji k tomu, jaké informace a podklady o očekávané inflaci měla vláda od odborníků k dispozici během roku 2022, a zda tedy s předstihem věděla o nutnosti mimořádné valorizace penzí.