Hnutí SPD je vlastenecké hnutí, prosazující národní zájmy, které ctí naše národní kulturní tradice vycházející z kořenů židovské, antické a křesťanské kultury a civilizace. Tyto hodnoty budeme chránit a s respektem a úctou předávat našim dětem, aby byly zachovány pro další generace.

V rámci velikonočních svátků si připomínáme různé symboly a tradice Velikonoc, které slaví křesťané po celém světě. Tyto svátky připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy v období mezi 22. březnem až 25. dubnem. Celý velikonoční pašijový týden vychází z biblických vyprávění o utrpení Krista, sepsaných v tzv. pašijích. První den předvelikonočního týdne je pojmenován Modré pondělí, po něm následuje Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Hod boží velikonoční (neděle), po které následuje Velikonoční pondělí, které letos připadá na 5. dubna. Velký pátek a Velikonoční pondělí jsou státními svátky, tedy dny pracovního klidu, a mají připomínat občanům tradice, přenášené generacemi. Ke každému dni v rámci celých velikonočních svátků se pojí celá řada zvyků a obyčejů, které se u nás dodržují a přispívají tak k upevňování lidových tradic a jsou neoddělitelnou součástí hmotného i nehmotného dědictví, které nám naši prarodiče zanechali a naší vlasteneckou povinností je uchránit odkazy předků a předat je budoucím generacím.

Velikonoce jsou oprávněně historicky spojovány s jarem a bývají nazývány jako svátky jara. U nás mají Velikonoce význam též z pohledu upevňování soudržnosti lidí, a to především na našich vesnicích, kde se dodržuje většina z velikonočních zvyků, jako např. pletení pomlázek z vrbových proutků, které následně slouží k vyšlehání žen a dívek. Odměnou za vyšlehání dostávají chlapci a muži vajíčka (barvená, malovaná a rozličně zdobená). Zdobení mnohdy vychází z regionálních tradic. Někde dostanou koledníci čokoládové figurky, peníze, a muži trochu alkoholu. K symbolům Velikonoc též neodmyslitelně patří řehtačky. S řehtáním se začíná na Zelený čtvrtek, kdy přestávají zvonit zvony, protože "odletěly" do Říma, a rozeznívají se opět až na Bílou sobotu. Velikonoční svátky mají svou symboliku zastoupenou v domácnostech formou pokrmů, které se tradičně objevují na sváteční tabuli, a je jich celá řada. Velikonoční menu se liší region od regionu. Ve většině krajů se připravují mazance, jidáše, peče se beránek a velikonoční nádivka a dělají se různé pokrmy z vajec. Důležitou součástí svátků jara je výzdoba našich domovů proutky vrby, mašlemi, kraslicemi nebo jarním kvítím.

Na závěr mi dovolte popřát vám všem příjemné prožití velikonočních svátků plných radosti a spokojenosti v kruhu svých nejbližších.

(převzato z Profilu)