Hnutí SPD si s pietou připomíná události, které se odehrály během červnových dnů roku 1942 v Lidicích. V hluboké úctě chováme vzpomínku na všechny oběti tohoto hrůzného činu a vnímáme, že je naší povinností předávat tato svědectví našim dětem, a nedopustit, aby se v budoucnu něco takového opakovalo. 

Po atentátu na Reinharda Heydricha dne 27. května 1942 se vystupňoval teror nacistických okupantů proti českému národu. I přes popravy stovek lidí a rozsáhlé razie se nedařilo pachatele atentátu dopadnout. Když 4. června 1942 Heydrich na následky zranění zemřel, rozhodli se nacisté v Čechách a na Moravě na popud státního tajemníka úřadu říšského protektora SS-Obergruppenführera Karla Hermanna Franka k vyhlazení Lidic. Tato obec ležící nedaleko města Kladna ve Středočeském kraji byla vybrána nicotnou souhrou okolností. Stejný osud postihl dne 24. června 1942 i obec Ležáky na Chrudimsku.

Přímo v Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Veškeré budovy nacisté srovnali se zemí, aby středočeskou vesnici navždy vymazali z mapy. Lidice se staly symbolem nacistického teroru, na který nesmíme nikdy zapomenout.

Ženy a děti byly ze svých domovů v brzkých ranních hodinách přemístěny do místní školy, kde příslušníci kladenského gestapa provedli jejich soupis a odebrali jim veškeré cennosti. Následně byly ženy s dětmi naloženy do nákladních aut a odvezeny do tělocvičny kladenského reálného gymnázia, kde zůstaly do večerních hodin dne 12. června 1942. Pak následovalo odlučování matek od dětí. Většina lidických žen v tento okamžik viděla své děti naposledy. Ženy byly odeslány na doživotí do koncentračních táborů. Žádná z nich se podle zvrácených plánů už neměla vrátit. Na avizovanou převýchovu byl z dětí vybrán jen zlomek. Ze 105 jich válku přežilo jen 17.

Kromě okamžité či pomalé fyzické likvidace v koncentračních táborech přistoupili nacisté i k likvidaci obce jako takové. Domy byly nejprve vypáleny a posléze ničeny – veškeré terénní úpravy byly dokončeny v roce 1943 a po živé obci zbyla jen holá mlčící pláň. Nové Lidice se začaly stavět krátce po skončení druhé světové války. Vznikly na zelené louce, kousek od původní vsi. Obnovení obce bylo možné hlavně díky pomoci dobrovolníků, ale také zásluhou štědrých darů ze zahraničí. Miliony korun například vynesla sbírka „Lidice shall live“. Zorganizovali ji obyvatelé hornického města Stoke on Trent v severní Anglii. Lidický masakr vyvolal tehdy po celém světě nebývalou vlnu pobouření, ale i solidarity. Mnohá města a vesnice spontánně změnila svoje názvy na Lidice a stejně tak se tímto jménem křtily novorozené dívky. Největší obliby se jméno dočkalo v Latinské Americe. K. H. Frank, který naplánoval likvidaci obce Lidice a následně dohlížel na likvidaci obce, byl v roce 1946 za válečné zločiny popraven.

Hnutí SPD je založeno na národních vlasteneckých hodnotách, které jsou nedílnou součástí naší národní kultury. Nikdy nezapomeneme na 340 lidických obyvatel, kteří zemřeli v červnu roku 1942 jenom proto, že v Lidicích žili a pracovali. Čest jejich památce.