Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje názor, že Senát Parlamentu České republiky je nadbytečná instituce, která stojí daňové poplatníky ročně více jak půl miliardy korun. Tyto peníze by se daly lépe využít v kapitole důchodů, což by ocenili převážně senioři. Jedním z ukazatelů, jak na tuto instituci nahlíží naši občané, je jejich účast u senátních voleb. V roce 2016 odevzdalo svůj hlas jen něco málo přes 15 procent oprávněných voličů a v roce 2018 to bylo jen o jedno procento voličů více. Naproti tomu v prezidentských volbách a volbách do Poslanecké sněmovny se účast voličů pohybuje okolo 60 procent, a pokud jde o komunální volby, tam se účastní téměř polovina oprávněných voličů. Vždyť i v některých evropských zemích, které jsou nám blízké počtem obyvatel, jako je Portugalsko, Maďarsko, Švédsko, Řecko a další státy, mají jednokomorový parlament.   

V Ústavě České republiky je definováno, že zákonodárnou moc má Parlament České republiky, který má dvě komory, Senát a Poslaneckou sněmovnu. Senát tvoří 81 senátorů a každé dva roky je z jedné třetiny obnovován. Mandát senátora trvá šest let. Do Senátu může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Kandidáti mohou být navrženi politickou stranou, hnutím, nebo mohou kandidovat jako nezávislí. S funkcí senátora je neslučitelný například výkon úřadu prezidenta, funkce poslance nebo soudce. Senátoři ale mohou být naopak zároveň ministry, hejtmany nebo starosty.

Po středečních tajných volbách se novým předsedou Senátu stal podle očekávání Miloš Vystrčil, dosavadní předseda senátorského klubu ODS a místopředseda strany. Porazil tak prvního místopředsedu Senátu Jiřího Růžičku (za TOP 09 a STAN). Vystrčilovi už předem vyjádřili podporu zástupci KDU-ČSL a ANO. Miloš Vystrčil získal v tajné volbě 52 hlasů, Jiří Růžička 21 hlasů. Miloš Vystrčil tak povede horní komoru do ustavení jejího nového vedení po podzimních volbách. Volby se zúčastnilo 76 senátorů, tři z nich podle výsledků hlasování nedali hlas žádnému kandidátovi. Zbývající čtyři členové horní komory se z jednání omluvili.

Hnutí SPD má plno výhrad k Senátu jako instituci a domnívá se, že jeho stanovené kompetence mohou být převedeny na Poslaneckou sněmovnu. Jedná se například o to, že předseda Senátu vyhlašuje volbu prezidenta republiky, také vyslovuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které horní komoře Parlamentu navrhuje prezident republiky. Senát též předkládá prezidentu republiky návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, navrhuje kandidáty na funkci předsedy a inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů. Senátorům náleží volba členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Poslanecké sněmovně navrhuje Senát dva kandidáty na funkci Veřejného ochránce práv a dva kandidáty na jeho zástupce. Dalším naším argumentem pro zrušení Senátu je i to, že Senát zasedá mnohem méně často než Poslanecká sněmovna, přitom senátoři mají stejné platy jako poslanci. Při své práci jsou senátoři mnohdy odtrženi od názorů většiny našich občanů a prosazují pouze zájmy ke svému zviditelnění, což lze dokladovat na nedávné skutečnosti, kdy část z nich pod vedením senátora Lásky chtěla žalovat prezidenta Miloše Zemana za velezradu. 

Hnutí SPD podpoří všechny iniciativy, které povedou ke zrušení Senátu, neboť se domnívá, že se náš stát bez Senátu obejde, a ještě mu to přinese řadu pozitiv, a to nejenom finančních úspor.