A to:

• na rychlou a nebyrokratickou pomoc živnostníků, podnikatelů a udržení pracovních míst
• na rychlou a nebyrokratickou pomoc malých a středních podniků
• na podporu lokálních ekonomik prostřednictvím obcí a měst

Rozhodně ne:

• na stavbu přehrad a jiných „hladových zdí“
• na podporu pouze velkých podniků
• na znárodňování tzv. „strategických“ firem v soukromých rukách

Historie krizí ukazuje, že to, jak se daná země vzpamatuje z krize, záleží na třech rozhodujících faktorech: struktuře průmyslu, struktuře firemního sektoru a účinnosti fiskálních stimulů.

„V tomto ohledu na tom není Česká republika moc dobře: má průmysl hodně závislý na lidské práci, má nízký podíl práce vykonavatelné ‚z domova‘, má velmi málo skutečně velkých firem, které mají dostatečné rezervy. Vláda by teď proto měla použít ‚namísto vzduchovky bazuku‘  a utratit klidně 5 % HDP, ale tak, aby ekonomika zůstala co nejméně porušená a připravená k restartu,“ říká ekonomický expert STAN Věslav Michalik.

Vláda proto musí s vyššími prostředky hospodařit zodpovědně, transparentně a především účelně. Jinak bude navýšení státního dluhu zcela zbytečné.

„Ukazuje se, že řada OSVČ na žádné peníze nedosáhne, kurzarbeit proplácíme zpětně a s velkou spoluúčastí zaměstnavatelů, na fixní náklady nepřispějeme, z programu Covid nikdo žádné peníze ještě neviděl. Experimenty s odklady nájmu jen přesouváme vnější šoky do dalších sektorů ekonomiky. Výše schodku není v době krize rozhodující faktor. Nemáme problém s jeh zvýšením, protože si uvědomujeme jeho nutnost pro přežití i konkurenceschopnost naší ekonomiky. Ale chceme od vlády daleko lepší výsledky, to co zatím předvádí je tristní,“ upozorňuje poslankyně Věra Kovářová.

„Nutností je, aby investice do podpory české ekonomiky byly efektivní a rychlé. Utratit stovek za výstavbu hladových zdí je absolutní nesmysl, který ničemu neprospěje. Dejme těch prostředků klidně víc, ale do smysluplných projektů a poskytněme je transparentně a hned, bez zbytečných byrokratických překážek,“ připouští nutnost navýšení prostředků Kovářová.

„Může to být i výzva pro naši vládu, aby vynaložila prostředky k nastartování zásadních oblastí, na které se v minulosti nebral zřetel a v budoucnu mohou způsobit řadu problémů,“ dodává Michalik.

Fakta na doplnění:

• 40 mld. Kč byl původně plánovaný schodek letošního státního rozpočtu, 140 miliard je vládou deklarovaný očekávaný výpadek příjmů - zbylých 120 miliard (z nyní navrhovaných 300 mld. schodku) by tak mohlo jít na stimulační opatření pro podporu ekonomiky -> to je něco přes 2 % loňského HDP (5,65 bilionu Kč)
• Německo hodlá vydat na restart ekonomiky 5 % HDP, USA 10 %
• státní dluh ČR na konci roku 2019 dosáhl 1,74 bilionu Kč (31 % HDP) - jeden z nejnižších v EU
• kdybychom vydali na podporu ekonomiky 5 % HDP podobně jako Německo (tj. 250 miliard korun), deficit rozpočtu by byl 430 miliard a státní dluh by při 10% meziročním poklesu ekonomiky dosáhl necelých 43 % HDP -> stále velmi přijatelné