Orgány Evropské unie se snaží sjednotit podobu sociální politiky na celém území EU. Děje se tak za rozpačitého souhlasu či v nejlepším případě za doprovodu mlčení příslušných českých exekutivních orgánů a drtivé většiny politických stran. Jde o zarážející jev, protože podle primárního evropského práva a základních unijních smluv tato klíčová oblast veřejného zájmu mezi tzv. společné politiky jednoznačně nepatří.

Chudým bral, bohatým dával…

Typickým příkladem z poslední doby je Směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, která by vnesla radikální a negativní změny do nastavení českého systému rodinné politiky, zejména v oblasti mateřské a rodičovské dovolené. Nesmíme proto připustit, aby byla směrnice implementována do českého právního řádu. Zmíněná direktiva by především zcela rozbourala podobu tzv. rodičovského příspěvku. Podle směrnice by se tato dávka státní sociální podpory měla napříště odvíjet od výše předchozího příjmu jejích adresátů. Současný stav je ale záměrně velmi solidární, protože dávka je všeobecná a univerzální, tj. rodiče každého narozeného dítěte obdrží stejnou částku. Plánovaná „eurozměna“ by v první řadě výrazně poškodila nízkopříjmové skupiny našich občanů. Směřovala by tak proti našim snahám o podporu rodin a zvyšování natality.

Našli proti nám (euro)fintu

Připravovaná změna je pro SPD naprosto nepřijatelná a jenom potvrzuje, že současná vláda, která se ústy ministryně Jany Maláčové k implementaci směrnice staví vstřícně, ve skutečnosti zájmy občanů a rodin s nižšími příjmy vůbec nehájí. Děje se tak přes všechny halasné proklamace, které ze strany vlády neustále slyšíme. Jak je už naznačeno výše, sociální politika nepatří mezi tzv. společné evropské (unijní) politiky, které umožňují vydávat vůči členským státům právně závazné normy. Orgány EU proto zvolily v tomto případě, taktiku, která jim de facto umožní tuto bariéru obejít. Směrnice, o které je řeč, byla tedy „protlačena“ do legislativního procesu naroubováním na agendu antidiskriminace a rovných příležitostí, kde (už) je, bohužel, přijímání právně závazných předpisů komunitárního práva možné.

Oni nám tu rodinu vyženou z hlavy

Směrnice mj. požaduje, aby si členské země ujasnily, jak chápou a dosud pojímají státní (finanční) podporu pro rodiče. Má jít o dávku na dítě či náhradu předchozího příjmu?
V Česku nyní v této oblasti existují a fungují dvě dávky státní sociální podpory:

Podpora v mateřství: odvíjí se od předchozího výdělku na základě výše odváděného nemocenského pojistného.

Rodičovský příspěvek: Souvisí s tzv. rodičovskou dovolenou. Zde jde o univerzální, tj. netestovanou a netestovatelnou dávku stejnou pro všechny rodiče, respektive spíše pro všechny děti bez rozdílu.

Nutno konstatovat, že zmíněná evropská směrnice tuto naši českou koncepci zcela rozbíjí. Podle ní by například rodiče měli mít možnost nečerpat rodičovskou dovolenou celou naráz, ale mohli by si ji vzít i po částech. Dva měsíce rodičovské dovolené by měly být navíc tzv. nepřenosné, což znamená, že by se matka a otec v péči o potomka museli povinně (na dobu minimálně dvou měsíců) vystřídat. Jestliže by stanovenou podmínku rodiče odmítli splnit (například typicky z důvodu výrazně vyššího pracovního příjmu jednoho z nich), tyto dva měsíce rodičovské by jim bez náhrady propadly.

SPD se bude bránit zuby nehty

Podle náměstka pro legislativu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Petra Hůrky bude muset ČR povahu našeho rodičovského příspěvku zásadně změnit i v jeho samotné věcné podstatě, protože „EU vyžaduje, aby to byla sekundární dávka k peněžité pomoci v mateřství a aby byla fixována na kompenzaci ztráty výdělečné činnosti.“ Česká republika musí směrnici uplatnit nejpozději do začátku srpna 2022. Uvedený přístup my v SPD zcela odmítáme a budeme se mu bránit všemi dostupnými relevantními způsoby a nástroji. Sociální politika je, a to i podle tzv. Lisabonské smlouvy, zcela v gesci členských států a my nehodláme přistoupit na účelové obcházení těchto pravidel prostřednictvím jejich ohýbání a zneužívání. Otázka podpory v mateřství a rodičovství je jednoznačně předmětem sociální politiky a ničeho jiného! V Česku o její podobě diskutujme a třeba se i tvrdě pohádejme. V žádném případě však v této otázce nepřipusťme odevzdání legislativní suverenity na nadnárodní úroveň!

Maláčová zatne žílu

Ministryně Maláčová bez boje“ prohlašuje, že se na aplikaci směrnice do českého právního řádu pilně připravuje, když říká: „Preferuji řešení, aby se rodičovská odvíjela od předchozího příjmu jako současná mateřská. Včetně redukčních hranic...,“ řekla mj. Lidovým novinám.

Rodičovský příspěvek má být, jak jsme již uvedli, podle směrnice EU vázán na výpadek ve výdělečné činnosti, tj. nahrazovat ztrátu v příjmech. Z toho je prý, slovy naší ministryně práce a sociálních věcí, evidentní, že tak jak tato dávka v ČR funguje nyní, zůstat nemůže. Nově by prý mohla, dle Maláčové, vycházet, podobně jako u podpory v mateřství  (tzv. mateřské), z výše výdělku. A lidé by na ni navíc odváděli pojistné.

Budeme hájit zbytky české státnosti

Právě popsané pojetí je pro nás v SPD z principu naprosto nepřijatelné. Současné základní obsahové a procesní nastavení tzv. prorodinných dávek a podpor považujeme za vhodné a vyhovující. Počítáme navíc samozřejmě s tím, že musí být, v zájmu zvýšení podpory pracujících rodin, porodnosti a demografického vývoje, výrazně vyšší. Dávky mají být cíleny primárně na děti. Má to tak být bez ohledu na sociální status rodičů, který se navíc může mnohdy prakticky ze dne na den změnit. Aplikace směrnice Evropské unie, o níž je zde řeč, by dosvadní stav rozmetala a vedla by ve finále jen k dalšímu poklesu porodnosti v ČR. V SPD naprosto odmítáme, aby o podobě naší sociální a rodinné politiky rozhodovaly orgány Evropské unie. Budeme proti tomu silně a hlasitě bojovat.