Jan Neruda blahé paměti, od kterého jsme si vypůjčili titulek, měl v devatenáctém století  v Praze problém se slamníkem, kam jej dát. Příbram ve druhém desetiletí jedenadvacátého století má problém, kam dát domov pro bezdomovce. Nechme zcela stranou filosofické úvahy na téma,  zda je bezdomovec s domovem stále bezdomovcem, či zda bezdomovec o domov stojí.

Převážná většina příbramských je názoru, že bezdomovci ve městě potřebují zařízení, kde se budou moci najíst, umýt, převléknout, přespat, kde najdou lidské teplo i kousek duchovní útěchy spojenou s radou či pomocí.

Šance pro Příbram prosazuje vybudování takového zařízení, bude podporovat jeho financování.

Je ovšem otázkou, kam takový bezdomovecký domov umístit.

Vedení radnice rozhodlo, že nejlepším místem bude areál bývalé mazutové kotelny na Rynečku.

Prakticky okamžitě po zveřejnění tohoto rozhodnutí se v dotčené lokalitě zvedla proti němu nevole těch, kteří zde bydlí. Obávají se zhoršení svého životního prostředí, kriminality a všeho dalšího, co si veřejnost s bezdomovci spojuje.

Nevole vyústila v petici s podpisy více než čtyř stovek lidí, kteří mají na umístění bezdomoveckého centra jiný názor než vedení radnice.

Petice byla zařazena na pořad jednání říjnového zastupitelstva města.

Prakticky celá koalice jako jeden muž (či jedna žena, abychom byli genderově vyvážení) se postavila proti petici. Kdo z členů zastupitelstva měl jiný názor, byl nařčen ze štěkání a nechybělo mnoho, aby byl poslán na hanbu.

Jednací síň a lidé u monitorů vyslechli argumenty koalice, že jedině Ryneček a žádné jiné místo ve městě je tím místem, kde je možné bezdomovecký domov vybudovat. Bezdomovecký domov musí být v centru města, protože bezdomovci centrum potřebují.

Zcela stranou zůstala úvaha, zda centrum města potřebuje bezdomovce, zda lze pominout názor čtyř set lidí, kteří se pod petici podepsali.

Je možné připustit, že ať by bylo zařízení pro bezdomovce umístěno kamkoli jinam, vždy by se našel někdo, komu by se to nelíbilo, kdo by byl proti tomu. Je-li ale proti převážná většina lidí z okolí, měl by se takový názor respektovat, a ne hodit přes palubu jako nepotřebný. V tom přece tkví princip demokracie, který dostal v Příbrami nehezky naloženo na kožich.

Jan Neruda svým fejetonem vešel do čítanek a literárních dějin. Kam vejde se svým rozhodnutím Město Příbram?

Šance pro Příbram