Vážení přátelé, ženou se na nás pětatřicítky, a tak Vám přeji, ať začátek prázdnin zvládnete v pohodě, klidu a vždy s vychlazeným nápojem v ruce. Když bych měla přirovnat pitný režim k ekonomice státu, tak je hlavní rada jasná. Dělejte všechno naopak než Zbyněk Stanjura.

Jen si to představte, pan ministr má za úkol dostat svou karavanu přes vyprahlou poušť ekonomické recese. První, co ho napadne, je zahodit všechny lahve s vodou, protože se mu zdají nějaké těžké. Tou vodou myslím peníze do vzdělání, vědy, kultury, mladých rodin, seniorů, dopravy a vůbec všeho, co je potřeba, aby národ sílil a prosperoval. Říká se tomu investice do budoucnosti.

To všechno pan ministr zahazuje jen proto, aby se mu šlo první hodinu cesty lehčeji. Jak to bude s žíznivou karavanou dál, ho nezajímá. Ztýraní velbloudi ještě k tomu nesou několik zbytečných ministrů navíc a k nim i politické náměstky a další trafikanty, kteří se na hřbety vyšplhali díky kamarádským konexím.

Kdyby se alespoň pan Stanjura dokázal během cesty trefit do malé oázy, a tím myslím evropské fondy připravené pro Českou republiku, z nichž ale Fialova vláda zoufale nezvládá čerpat desítky miliard.

Přesně v tomhle spočívá krátkozrakost pana Stanjury a celé vlády. Nechápou rozdíl mezi váhou vody a jejím významem pro tělo. Myslí si, že stojí za to „ušetřit“ pár desítek miliard teď a tady, a přitom zabíjí ekonomický růst a prosperitu, jehož hodnota je o několik řádů vyšší. Spíš bych řekla nevyčíslitelná, protože umenšování potenciálu národa způsobí nepředvídatelné škody v budoucnu.

Prosím Vás, važte si svého těla víc, než jak si váží tahle vláda našeho národa. Dopřejte si vláhu a mějte po ruce vždy něco k pití. Zvlášť teď po zrušení EET, až budete na rozpálených ulicích hledat bankomat.

Stín a vodu, přátelé!