Prázdný sál. (Reaguje na prázdné poslanecké lavice v řadách poslanců vládní koalice.) Tak, dobrý den. Vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, při druhém čtení jsem se pozastavovala nad lehkostí, s jakou předložený návrh státního rozpočtu ignoruje závazky takzvaného konsolidačního balíčku. Do médií zástupci vládní koalice dnes a denně s kamennou tváří tvrdí, že se náklady na provoz státu o šest miliard korun snižují, zatímco v rozpočtu, který nám tu leží na lavicích, provozní náklady černé na bílém o tři miliardy tři roky rostou.

Zástupci ODS plamenně hovoří o úsporách v národním dotačním byznysu, aby nakonec v předloženém rozpočtu za národní byznys označili výdaje státu na vedení vysokého napětí, výstavbu silnic a železnic.

O dobrovolných hasičích, válečných veteránech, bezbariérových úpravách pro tělesně postižené, o jídle pro zvířata v zoologických zahradách, hospicích a mateřských školách raději už ani mluvit nebudu, protože bych se musela za to stydět.

Vláda si asi myslí, že když udělá hezkou tiskovou konferenci, na kterou si pozve velký počet kývajících ekonomek a ekonomů, z nichž některé následně odmění lukrativní nominací na europoslance a jiné miliardovými úlitbami jejich mateřským bankám, například díky záměrně zpackané dani z neočekávaných zisků nebo díky pokutám pro držitele hypoték, už má splněno. Že když se imaginární úspory napíšou do tiskové zprávy a prezentace a stokrát je pak zopakují novináři, kteří jsou asi ještě ze setrvačnosti zvyklí přistupovat k vládním údajům s jistou dávkou respektu, tak že už se pak vlastně nemusí napsat do státního rozpočtu a nikdo si toho ani nevšimne. A vlastně klobouk dolů! Je to vážně pořádně odvážný kousek. Kousek, který dokonale zapadá do stylu účetních triků Harryho Jelínka českých veřejných financí, pana ministra Zbyňka Stanjury.

Tvrzení, že vláda šetří na provozu, platech nebo národních dotacích, totiž zaznívá v médiích s železnou pravidelností. Ne ale proto, že by k něčemu takovému snad reálně docházelo. To nikoliv. Provozní náklady narostly za Fialovy vlády o 25 %. Zaznívá to v médiích jen proto, že to vláda slíbila a že se tváří, že to plní, byť s drzým čelem dělá ve skutečnosti pravý opak. A předložený rozpočet je toho jasným důkazem. Máte radost z vydařeného triku? Radujete se předčasně! Já vás totiž, dámy a pánové, mohu ujistit, že se pravdu dozví každý občan v této zemi. Kdybych měla osobně objet všechna náměstí, kulturní domy, kdybych to měla stokrát zopakovat na všech sítích a ve všech svých mediálních výstupech, kdybych měla kvůli tomu nacvičit charlestone, tak já vám slibuji, že lidé v České republice se tu surovou pravdu o tomhle nepodařeném rozpočtu prostě dozvědí.