Vážené dámy, vážení pánové,
v předchozích čteních jsme se předloženému návrhu zákona o státním rozpočtu věnovali v mnoha různých detailech. Tentokrát proto neuškodí malý nadhled. Předložený rozpočet s deficitem 241 miliard korun je bez nadsázky vrcholným dílem Fialovy vlády v oblasti fiskální politiky. Je to čtvrtý Stanjurův rozpočet a ve čtvrtém roce už logicky vlády sbírají ovoce svého konání, případně nekonání. Nic lepšího už následovat nebude.
To, nakolik se podařilo naplnit sliby a očekávání, můžeme jednoduše spočítat, vystavit účet a pak je už na každém z nás, jestli se pod to svým hlasem podepíše, nebo nikoliv.
Tak tedy, vláda Petra Fialy zdědila od vlády Andreje Babiše rozpočet na rok 2022 se schodkem 376,6 miliardy korun. A vláda Petra Fialy po čtyřech letech odevzdá, byť zatím nevíme komu, deficit se schodkem 241 miliard korun. Za čtyři roky, během kterých měl kabinet zužitkovat čtyři roky vlády a dlouhá léta své expertní opoziční práce, snížil deficit státního rozpočtu o 135,6 miliardy korun.
Zohledníme-li mimorozpočtovou půjčku, která o 18 miliard korun uměle vylepšila letošní rok, je výsledné číslo 117,6 miliardy korun; 117,6 miliardy korun za čtyři roky, to je 29,4 miliardy korun ročně. Prosím, pamatujme si toto číslo! Navzdory rekordnímu zvýšení daní, navzdory stále účinné dani z neočekávaných zisků, navzdory snížení valorizací penzí, navzdory škrtům v energetické politice poškozujícím tuzemské firmy nedokázala vláda Petra Fialy snižovat deficit ani o 30 miliard korun každý rok. 29,4 miliardy korun ročně - to je vrcholné dílo této vlády. 29,4 miliardy korun, to je magnum opus fiskálního kanóna ODS Zbyňka Stanjury.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Dovolte mi, abych připomněla slova Petra Fialy z období, kdy se vlády ujímal, tedy z podzimu roku 2021. Cituji: Jsme připraveni každý rok ušetřit 100 miliard korun, zaznělo v rozhovoru pro iDNES. A pak ještě nesčetněkrát, mnohokrát v dalších médiích a dalších prohlášeních. Nejednalo se přitom o žádný předvolební slib. Ještě v novoročním projevu na počátku loňského roku hovořil Petr Fiala, cituji: o seškrtání výdajů o 70 miliard korun. Dnes vidíme, že ani náhodou neplatí ani 70, natož pak 100 miliard korun ročně.
Čtyři rozpočty Fialovy vlády jsou zákonem podloženým důkazem, že slova premiéra nemají vůbec žádnou váhu, nejsou pro jeho vládu směrodatná a nebýt nás jako opozice, nestojí snad nikomu ani za důraznou zmínku. Reflexe Petra Fialy a Zbyňka Stanjury?
Nula! Snaha o vysvětlení, proč je místo slíbených 100 miliard úspora sotva 30? Ani náznakem. Naopak. Premiér se 17. listopadu označil za Supermana a pár dní nato nechal svoje marketéry spočítat, že svůj plán plní na 93 procent.
Jak hodnotíte opatření, která v době nejhoršího covidu přijímala vláda České republiky?Anketa
Kdyby to byla, dámy a pánové, pravda, schvalujeme dnes rozpočet s přebytkem okolo 130 miliard korun. Koneckonců, sestavovat rozpočty, které jsou v přímém rozporu se vším, co koalice Spolu slibovala ve svém volebním programu či v programovém prohlášení, se už stalo nechvalným koloritem. No schválně: Slib "Naši politiku budeme vždy stavět na principu nízkého zdanění práce, které urychlí dohánění západních mezd." Skutečnost? Předložený rozpočet počítá s růstem platů zaměstnanců státu o pouhých 1 500 korun měsíčně, což bude navíc pro většinu z nich první růst od podzimu 2022. Přitom statisícům těchto pracovníků, včetně policistů a hasičů, klesl za Fialovy vlády reálný příjem o více než 20 %. V důsledku zavedení nemocenské se navíc i jejich čistá mzda snížila v průměru o 3 000 korun ročně. Podle nejnovějších čísel samotného Ministerstva financí se reálné mzdy Čechů, soukromý sektor nevyjímaje, propadly do roku 2017, čili sedm let nazpátek.
Slib: Usnadníme život živnostníkům a malým a středním firmám a vytvoříme atraktivní prostředí pro klíčové partnery. Skutečnost? Nevím, jestli má živnostníkům více pomoci rekordní lednové zvýšení odvodů o 1 082 korun měsíčně, nebo harakiri s dohodami o provedení práce. Každopádně na konci tříletého příběhu napsaného daňovým balíčkem si tito lidé, kteří požadují od státu nejméně ze všech, připlatí 100 procent svého původního odvodu a ročně tak přijdou o 23 000 korun.
Slib: Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené. Skutečnost? Daňová kvóta bude příští rok 33,1 % HDP a oproti roku 2021 tak vzroste o 0,4, tedy asi o 35 miliard ročně. To je ještě ukazatel markantně snížen enormním inflačním nárůstem HDP. Dobře jsem se pobavila, když nezavedení daňové brzdy ve své čtvrteční bilanci svedl Petr Fiala na to, že neměl ústavní většinu. Hloupější výmluvu snad ani nešlo vymyslet. Kdyby se za námi skutečně obtěžoval přijít, velice rádi bychom takový záměr podpořili. Ve skutečnosti je to samozřejmě jenom další hloupá výmluva, protože bez zvýšení daní by kabinet nevykázal ani těch upachtěných 30 miliard rozpočtové konsolidace ročně.
Ale pokračujme dál. Co další slib, to další zrada. Slib: Pomůžeme rodinám, zavedeme daňové prázdniny pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Rozpočtová realita? Rušení školkovného, rušení slevy na druhého z manželů, vyšší DPH na dětské pleny, kojeneckou vodu nebo dětskou výživu. Rodiny s dětmi jsou hlavními poraženými daňového balíčku a všech rozpočtů Fialovy vlády. Právě v těchto dnech je splatnost druhé splátky zvýšené daně z nemovitostí pro ty rodiny, které mají to štěstí a nemovitost vlastní. Pro ty, které ji nevlastní, jsou tady 5% úrokové sazby na hypotéky vyhnané nahoru nezřízenou inflací a letošním zákonem Zbyňka Stanjury, který omezil bankovní konkurenci pokutami za předčasné splacení či refinancování hypotéky.
Slib: Zakročíme proti daňovým únikům. Tento slib je obzvlášť pikantní, podíváme-li se na tristní výsledky Zbyňka Stanjury v oblasti výběru daní. Tedy fakta. Podle včera zveřejněného pokladního plnění je inkaso daně z příjmů právnických osob z hlediska plnění plánu nejhorší od krizového roku 2009 a vykazuje deficit přes 30 miliard korun. Chronicky pokulhává i inkaso DPH a výběr pojistného. Jen loni na DPH bylo nevybráno přes 20 miliard korun. Důvody jsou zřejmé. Bující šedá ekonomika, zatajené tržby a renesance daňových úniků a podvodů, korunovaná všudypřítomným fenoménem cash only, a černých výplat na ruku, před kterými varovala už i generální ředitelka finanční správy.
Slib: Zlepšíme využívání evropských fondů, které mohou významně přispět k hospodářskému růstu. Fakta? Přestože je dlouhodobý listopadový průměr čerpání evropských peněz přes 90 % plánu, v letošním roce zatím nebylo vyčerpáno ani 85 %. Rozpočet na příští rok? Podle připomínek samotného Ministerstva pro místní rozvoj v něm chybí minimálně 860 milionů na spolufinancování, v důsledku čehož může Česká republika úplně zbytečně přijít o evropské zdroje v celkové výši 7 miliard korun.
Další slib. Budeme motivovat firmy k ekologickému provozu, snížíme DPH u všech ekologických výrobků, kde je to možné. Skutečnost? Růst DPH na městskou hromadnou dopravu, na ekologické vlaky, zvýšení korporátní daně o dva procentní body a každodenní realita růstu nákladů na energie o 200 až 300 % ročně.
Jedeme dál. Další předvolební slib vetkaný do programu koalice Spolu. Ušetříme na státu, ne na lidech. Realita? 100 procent konsolidace je na úkor občanů, 0 % na úkor státu. Daňový balíček představoval nejvyšší zvýšení daní v novodobých dějinách naší země, a to o 72, 3 miliardy korun ročně po plném náběhu. Místo údajných úspor na výdajové straně přišel přesun nákladů na energie ze státního rozpočtu na firmy a domácnosti. Provozní výdaje státu mezi léty 2021 a 2025 rostou o neuvěřitelných 50 miliard korun.
Slib: Investicemi podpoříme hospodářský růst. Realita? Česká ekonomika se na svou předcovidovou úroveň vrátila jako úplně poslední země v OECD. Prorůstové investice v rozpočtu na příští rok klesají z 2,7 % HDP v roce 2020 na 2,3 % HDP v roce 2025. Ve srovnání s covidovými lety 2020 i 2021 se jejich objem, konkrétně tedy investic očištěných od výdajů na obranu a zbrojení, snižuje. Zatímco v roce 2020 investovala vláda Andreje Babiše 2,7 % HDP a v roce 2021 2,4 % HDP, v příštím roce to bude sotva 2,3 % HDP. Také samotné výdaje na dopravní infrastrukturu jsou v poměru k HDP nižší, než byly v roce 2020, kdy byla naše ekonomika navíc sevřena covidovými uzávěrami.
Slib: Zajistíme zvýhodněné hypotéky na první bydlení. Realita? Desetitisícové pokuty pro lidi, kteří se rozhodnou hypotéku předčasně splatit.
Slib: Snížíme sociální pojistné pro zaměstnavatele a zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Realita? Likvidace dohod a zavedení systému, který přesunul dohodáře a brigádníky do šedé zóny, takže od něj vláda musela pět minut po dvanácté ustupovat. Nejsmutnější na tom je, že vláda vzala zpátečku až poté, co podle odborníků z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí doslova ohrozila nejzranitelnější domácnosti na trhu práce a mnohé z nich vytlačila do schwarz systému. Mohla bych pokračovat dlouho, ale nebudu, protože za ty tři roky s vládou Petra Fialy nemám nejmenší iluze, že by vládní poslanci vzali sebevážnější argument na zřetel. Řeknu ale na závěr ten nejdůležitější argument, proč by předložený návrh zákona o státním rozpočtu nikdo z poslanců této Sněmovny podpořit určitě neměl.
Včera se na mě obrátila média, jestli by hnutí ANO podpořilo zákon, který by upravil pravidla pro tvorbu rozpočtu tak, aby si už žádný ministr nemohl vylepšovat čísla rozpočtovými triky. Prý je tato otázka aktuálně předmětem úvah nejen odborníků z Výboru pro rozpočtové prognózy, ale dokonce i poradců z Národní ekonomické rady vlády, tedy paradoxně i samotných poradců premiéra Fialy. Důvod je zřejmý. Návrh rozpočtu kromě všech zmíněných výhrad, o kterých můžeme vést politickou polemiku, zcela objektivně porušuje i základní rozpočtové zásady, jako je reálnost, pravdivost a úplnost. Příjmy z emisních povolenek jsou nadhodnoceny o 10 miliard korun, očekávané odvody z firem, kde má stát majetkovou účast, jsou nadhodnoceny o 5 miliard korun. Výdaje na obnovitelné zdroje energie jsou v rozporu s platnou legislativou, přičemž hovoříme o částce převyšující 20 miliard korun. V rozpočtu chybí 10 miliard korun pro školníky, kuchařky a uklízečky, respektive nepedagogické pracovníky ve školství, protože počítá s výdaji na zajištění těchto pozic jen do konce školního roku, tedy do 31. srpna. Opět chybí peníze na důchody, protože ministr financí nezapočítal 5 až 7 miliard korun na zákonnou valorizaci.
Reálnost, pravdivost a úplnost jsou přitom základní požadavky, které nejenže nenalezneme už v základních skriptech a učebnicích věnujících se veřejným financím, ale které od rozpočtu očekávají i stávající zákony.
Tím nejdůležitějším je zákon o rozpočtových pravidlech, už tento základní zákon požaduje, aby rozpočet byl sestaven na základě reálných a ověřitelných údajů, aby byla zajištěna jeho pravdivost a úplnost. Odhady příjmů a plánované výdaje musí být podle tohoto zákona založeny na věrohodných ekonomických prognózách a dostupných informacích. Jakýkoliv úmyslně zkreslený údaj je zkrátka v rozporu se zákonem už dnes.
Státní rozpočet musí podle zákona zahrnovat veškeré příjmy a výdaje státu, aby byla zajištěna úplnost rozpočtu a jeho průhlednost. Není-li tomu tak, není rozpočet v souladu s platnou právní úpravou naší země.
Také Evropská komise, OECD, Mezinárodní měnový fond i Světová banka vysloveně vyžadují, aby členské státy vypracovávaly své rozpočty na základě reálných makroekonomických a fiskálních předpokladů. Všechny tyto organizace jednotně zdůrazňují význam transparentnosti a odpovědnosti při plánování veřejných financí jako jeden ze svých nejzákladnějších požadavků na vlády členských zemí.
Jak jsem tedy odpověděla na dotaz médií, zda bych podpořila zákon, který nařídí ministrům financí dodržovat platný zákon? Jako právník mám jasno. Pokud všech 12 ministrů financí od vzniku - novodobého vzniku České republiky, před příchodem Zbyňka Stanjury, dokázalo sestavovat rozpočet s úctou k obecným požadavkům a zákonům, kvůli praxi jednoho delikventa zákony měnit netřeba. Ty by měly vycházet z obecných potřeb společnosti, ne z výjimečných situací.
Politické zodpovědnosti se ale Zbyněk Stanjura ani poslanci, kteří tento rozpočet podpoří, už nikdy nezřeknou. Obracím se proto na závěr na poslance vládní koalice. Hodili jste svými rozpočty přes palubu všechny svoje sliby. Hodili jste přes palubu důchodce, rodiny s dětmi, zaměstnance, živnostníky i firmy. Dali jste vale svým závazkům o snižování schodku o vysoké desítky miliard korun ročně. Máte nyní alespoň možnost zatáhnout za záchrannou brzdu a nehodit přes palubu to nejdůležitější, o čem by neměl být politický spor, a to jsou zákony této země. U zákonů roku, kterým státní rozpočet bezesporu je, by to bylo více než namístě. Prosím, uvažujte nad tím.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
