Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych se přece jenom trošku podrobněji znovu vrátila k tomu návrhu. Vím, že jsme ve druhém čtení, shrnu to pro kolegy. 

Právo na informace je na ústavní úrovni v českém právním řádu zakotveno v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Podle čl. 17 odstavec 5 základní listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti, přičemž podmínky uplatňování práva na informace má vymezit zákon. Tímto prováděcím zákonem je především tedy zákon 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o kterém se teď - o jeho novelizaci - bavíme.

Zákon o svobodném přístupu k informacím v současnosti transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003, o opakovaném použití informací veřejného sektoru, ve znění příslušných dalších směrnic, které tady nebudu citovat, máte to ve svých podkladech, a termín pro transpozicí do českého právního řádu stanovila tato směrnice do 17. července 2022 (řečeno 2021), takže proto je předkládán tento návrh a je určitě už velmi akutní, aby směrnice byla transponována.

Věcné změny předvídané směrnicí jsou zejména: Poskytování dynamických dat v reálném čase pomocí vhodných technických prostředků, větší nabídka hodnotných veřejných údajů pro opakované použití, a to i od veřejných podniků, od organizací provádějících výzkum a od organizací financujících výzkum, řešení vzniku nových forem výhradních dohod a stanovení výjimek vůči zásadě účtování mezních nákladů za opakované použití informací veřejného sektoru.

K transpozici této směrnice bude nutné vedle zákona č. 106/1999 Sb. změnit i zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Tyto změny je potom navrženo promítnout i do zákona č. 123/1998 Sb.

Hlavní změny plynoucí ze směrnice lze charakterizovat následovně: Rozšíření působnosti pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru i na tzv. veřejné podniky v odvětví dopravy a veřejných služeb ve smyslu definice vycházející ze směrnice 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodní hospodářství, energetiky dopravy, poštovních služeb, a o zrušení směrnice 2004/17/ES. Výslovná úprava přístupu k tzv. výzkumným datům jakožto specifické kategorii dokumentů vypracovaných v rámci vědeckého výzkumu podporovaného z veřejných prostředků, a to na výsledky vědeckého zjišťovacího procesu, experimenty, průzkumy a podobně. Publikace ve vědeckých časopisech jsou nadále vyloučeny z oblasti působnosti. Možnost publikace dynamických dat prostřednictvím programovatelných aplikačních rozhraní a úprava tzv. datových souborů s vysokou hodnotou, které mají být bezplatně zpřístupněny, tematické kategorie, ze kterých se bude vytvářet seznam datových souborů s vysokou hodnotou, jsou to geoprostorové údaje, pozorování země a životní prostředí, meteorologie, statistika společnosti a vlastnictví společností, mobilita. Cílem nové směrnice je reagovat na současný technologický pokrok rozšířením možností získávání informací veřejného sektoru. K tomu by mělo vést jednak rozšíření okruhu informací, dále rozšíření subjektů povinných poskytovat informace a též rozšíření způsobu jejich zpřístupnění. Směrnice stanoví okruh tzv. povinných subjektů, tedy subjektů, na které se mají vztahovat povinnosti podle směrnice čl. 2 odst. 1, 2 a 3. Do tohoto okruhu řadí subjekty veřejného sektoru, veřejnoprávní subjekty a tzv. veřejné podniky. Tyto kategorie pak vymezuje směrnice následovně: a) Subjektem veřejného sektoru je stát, regionální nebo místní orgán, veřejnoprávní subjekt nebo sdružení tvořené jedním nebo více takovými orgány nebo jedním nebo více takovými veřejnoprávními subjekty. b) Veřejnoprávním subjektem je subjekt se všemi těmito vlastnostmi, který je založen za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, b) má právní subjektivitu a za další je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo podléhá řídícímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty. Za další, veřejným podnikem je podnik činný v oblastech stanovených v čl. 1 odst. 1 písmeno b), ve kterém subjekty veřejného sektoru mohou vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě vlastnických práv podniku, finanční účasti v něm nebo pravidel, jimiž se řídí. Dominantní vliv na část subjektů veřejného sektoru, se předpokládá, pokud v kterémkoliv z níže uvedených případů tyto subjekty přímo, nebo nepřímo drží většino upsaného základního kapitálu podniku, disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku nebo mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku.