Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych diskusi o chystaném největším jednorázovém zvýšení daní v novodobé historii České republiky začala tématem na výsost aktuálním - tedy tím, jak Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou o výběr daní skutečně pečuje. Prázdninové letní dny naplno totiž odhalily fatální následky trestuhodného zrušení elektronické evidence tržeb, v jehož důsledku se naší zemí přehnalo tsunami odmítání bezhotovostních plateb. Je to všude stejné - od promenády v Karlových Varech přes kempy na Sázavě, ve Vranově nebo na hudebním festivalu v Ostravě. Všude tam je stále obtížnější zaplatit platební kartou. Pouze hotovost. Karty nebereme. Takovou odpověď v těchto dnech dostanete v půjčovně loděk, vybavení na minigolf, při nákupu potravin v místním obchůdku, nebo při platbě meníčka v restauraci.

Bez hotovosti prostě nedostanete ani kelímek s vodou. A z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se rozhodně nejedná jen o trend v nějakých malých lokálních zařízeních, ale zaplatit kartou začíná být problém i v nejedné z vyhlášených restaurací v centrech našich velkých měst.

Je zřejmé, že současný přístup Ministerstva financí k daňovému výběru je takový, že absolutně nedokáže zajistit přiměřeně rovné podmínky na trhu. Pod falešnou záminkou proklientského přístupu se Finanční správa nejprve zbavila svých nejfunkčnějších nástrojů, aby následně, tak říkajíc, shodila řemenici, a tím - přesně podle plánu svého ministra financí Zbyňka Stanjury - znemožnila všem, kteří hrají čistotu, obstát v konkurenčním prostředí, protože to je nakloněno pouze takovým, kteří krátí své tržby, pouze těm, kteří místo placení daní raději zrekonstruují terasu, zlevní meníčko nebo přetáhnou konkurenci kuchaře. A obstát v takovém konkurenčním prostředí, uznejte sami, musí být stále náročnější úkol, neřku-li úkol nadlidský. Člověk se neubrání pocitu, že to je právě tahle snaha přežít, co nutí jednu provozovnu vedle druhé napsat křídou na tabuli "cash ony".

A nejhorší na tom je, že člověk, který tenhle dominový efekt způsobil, má tu neskonalou troufalost přijít sem do Poslanecké sněmovny s nápadem na zvýšení daní o 73 miliard ročně. Je to úplně stejné, jako kdyby si na radnici přišel říct o vyšší dotaci na provoz ředitel zoologické zahrady, který předtím odstranil vstupní terminály a propustil všechny pokladní. Nebo kdyby si za rodiči přišel říct o vyšší kapesné pubertální výrostek, kterému bankovky a mince propadávají děravou kapsou rovnou na chodník. Ani jednomu byste nedali ani korunu navíc. Ale úplně stejně tady dnes působí ministr financí Zbyněk Stanjura, který chce brát slevu na dani studentům, rodinám s dětmi chce brát školkovné, majitele nemovitosti chce trestat zdvojnásobením daně z nemovitostí. Ale na druhé straně nedokáže vybrat ani stávající daně.