Covid-19 zasadil ránu ekonomice, změnil způsob našeho života a omezil tolik důležité sociální kontakty v rodinách, na pracovištích, v mimopracovních aktivitách a mezi přáteli a známými. Přitom se zdá, jakoby coronakrize přišla jako na zavolání skomírajícímu neo-liberalismu a globálnímu kapitalismu. Problémem je, že obrovské ztráty a dluhy coronaviru budou splácet současná i budoucí generace. A na potřebné penzijní či daňové změny nebude čas a peníze.
Přesto bych si přál, aby se zvýšila spravedlnost, solidarita a sounáležitost v naší společnosti.
Pohled na českou politickou reprezentaci je často panoptikem, ve kterém se střídá populismus a nezodpovědnost s nacionalismem a xenofobií. Tomu odpovídají diskuse či názory na sociálních sítích, v privátních médiích a dokonce ve veřejnoprávní České televizi a v Českém rozhlase. To vše je doprovázeno rozličnými hoaxy, konspiracemi či záměrně šířenými výmysly či pomluvami.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV