Z pohledu pravicové politiky je pohled na Mezinárodní den žen ideologický. Přitom se poprvé slavil v roce 1909 v USA. Proto jej raději nahrazují Svátkem matek, což je u nás zavedený svátek po roce 1989. Přesto jsem přesvědčen, že MDŽ je třeba stále připomínat a 8. března popřát všem ženám kytičkou. Tento svátek vznikl z boje ženských organizací za svá práva a v devatenáctém století opravdu nebyla rovnost žen taková, jako ji známe v současné době. Ovšem je nutno si přiznat, že i dnes klademe na ženy hodně starostí o rodinu, děti a o domácnost. A stále se nedaří zvýšit odměňování žen na úroveň jejich mužských protějšků.

Ano, v současné době je naštěstí společenská situace a postavení žen jiné, než bylo při masivních protestech žen v americkém Chicagu. To ovšem neznamená, že problémy neexistují a že je není potřeba řešit. Na straně druhé je třeba ovšem také přiznat nezastupitelné místo ženy, jako ochránce krbu rodinného. Ženy, které mají na řadu společenských problémů jiný pohled či názor. MDŽ není ideologický přežitek, jak to tvrdí jeho odpůrci, pouze byl tento svátek zneužit předlistopadovým režimem. Žen je třeba si vážit a ochraňovat. Proto je třeba ženám za jejich práci , starostlivost a péči o své blízké poděkovat a popřát vše nejlepší, hodně štěstí a zdraví. A také lásku svých nejbližších.