Současná vláda hovoří o přelomových volbách v příštím roce a neustále varuje před maďarským a slovenským vývojem. Přitom zapomínají, že vlády u našich spojenců v EU a v NATO vznikly na základě přání většiny občanů a výsledků demokratických voleb. Takže bych si velmi dával pozor na ty, kteří se neustále ohánějí demokracií a svobodou a přitom podnikají reálné kroky k jejímu omezování či oklešťování z důvodu jednoho správného názoru. Prostě elitářská politika.

Obávám se, že se dnes současná vládní koalice bojí obyčejných lidí a stále spoléhá na rozdělení společnosti. A to nejen na rozdělení politické, generační, ale i regionální. Souvislost dneška s lacinou politikou populismu a negace si dnes mnozí nechtějí připustit.

Přitom platí, že nejslabším článkem EU i ČR jsou politici. Politici, kteří nechtějí opustit nereálné cíle, a zejména nechtějí opustit neoliberalismus. Prostě proto, že mají „svoji“ pravdu a nechtějí vidět aktuální problémy ekonomiky, jejichž důsledkem je pokles konkurenceschopnosti a jejíž pokles má negativní vliv na životní úroveň drtivé většiny občanů.

Pokud hodnotíme uplynulých 35 let od listopadových událostí 1989, pak najdeme mnoho pozitivního. To ovšem neznamená, že neexistují problémy, které demokracie přinesla. Neustálé rozvírání pomyslných nůžek mezi velmi bohatými a zbytkem národa, kdy se privatizují zisky a socializují ztráty. Oklešťování kvality a dostupnosti veřejných služeb, nespravedlivé rozdělování národního bohatství prostřednictvím špatně nastaveného daňového systému, finanční nedostupnost bydlení či obrovské rozdíly mezi regiony, městy a venkovem odhalují pozadí zejména pravicového pohledu na vývoj společnosti a na současné priority její politiky.