Parlamentní i mimo parlamentní opozice se shodne na tom, že současná vláda představuje pro Českou republiku bezpečnostní, ekonomické a morální nebezpečí. A pouze slepý to nevidí. Nešvar platný v EU a v EP, kdy elity chtějí, aby ony určovaly, co je pro lidi dobré a co špatné, se rozšířil do našich luhů a hájů. Tolik vzývané „západní hodnoty“ začaly sloužit nikoliv svobodnému trhu a svobodě slova, ale staly se součástí boje za strategické zájmy velmocí.

Přitom již delší dobu nastává ve světě geopolitický zvrat, kdy Západ ztrácí svoji politickou a ekonomickou převahu nad Východem. Do toho velmi vehementně začíná promlouvat globální Jih. Příkladem tohoto deficitu Západu bylo drahé řešení pandemie covidu, nedostatečné řešení migrační krize či špatná opatření při energetické krizi. Ta byla mimochodem způsobena ekonomickými sankcemi, jako reakcí na ruskou agresi vůči Ukrajině.

Evropskou komisi a Evropský parlament ovládá progresivistická politika, naivní ideologie, která nedokáže dohlédnout na důsledky svých špatných rozhodnutí. Přitom se zapomíná, že jakákoliv pozitivní řešení lze uskutečnit pouze na dobrovolnosti, bez nátlaku a na základě oboustranné výhodnosti. A že tato rozhodnutí mohou omezit, či dokonce podkopat demokratické základny státu, si evropští politici přestali uvědomovat při přijímání cílů, a zejména harmonogramu plnění Green dealu.

Ten by měl být „záchrannou planety“, ale stal se spíše nástrojem přerozdělování vlivu, bohatství a moci v Evropě a ve světě. A již dnes se ukazuje, že členské státy EU začínají ztrácet krok a konkurenceschopnost s Čínou, Indií a dalšími zeměmi Asie a Ameriky. Přitom i já souhlasím, aby naše generace předávala Zemi našim následovníkům v lepším stavu, než jsme ji přebírali. Ale to vše se musí dít s rozvahou, rozumem, musí to být podloženo ekonomickými možnostmi a být sociálně únosné.

Naše vláda, a nejen ona, se stala nástrojem cizích mocí, aniž by si uvědomovala důsledky. ANO 2011 není skutečnou a plnohodnotnou opozicí, protože její zakladatel je navázaný na současnou dotační politiku Bruselu. Tato politika se stala nástrojem nátlaku a prosazování pouze „jedné pravdy“. Také druhá parlamentní opoziční strana není pozitivní alternativou současné pětikoaliční vládě.