Ve sněmovně se nyní připravuje novela zákona o emisních povolenkách. Bohužel v první předložené verzi, kterou poslanci obdrželi a která je nyní na stole, vláda a ministerstva při zpětném přerozdělování vybraných prostředků zcela opomíjí regiony, odkud tyto peníze pocházejí. A to i přes aktivitu, která v našich krajích dala dohromady všechny zákonodárce, a přestože pod peticí jsou už podepsány tisíce lidí.

„Je škoda, že i přes aktivitu poslanců vládních stran se v návrhu zákona požadavky petice nijak nepromítly,“ říká sokolovský senátor Miroslav Balatka (STAN) a pokračuje: „Ale nevzdávám se a trpělivě vysvětluji. Situaci, budoucnost, transformaci. Budeme spolupracovat s poslanci a senátory, kteří požadavky v petici podporují na pozměňovacích návrzích tak, aby novela aktivně řešila návrat peněz na financování regionálních problémů a projektů pro rozvoj potenciálu, který naše kraje v mnoha směrech mají.“

Již nyní patří Karlovarský kraj spolu s Ústeckým k nejhůře strukturálně postiženým oblastem České republiky. Směřuje do nich také nejméně prostředků z rozpočtu státu i z EU (kohezních) fondů. Tyto oblasti se dlouhodobě potýkají s nízkým výkonem lokální ekonomiky, nezaměstnaností, nízkými mzdami, vysokou ekologickou zátěží, nejvyšším počtem exekucí a dalšími problémy. To všechno způsobuje i setrvalý pokles počtu obyvatel, kteří se stěhují pryč. Karlovarský a Ústecký kraj jsou zároveň největšími plátci poplatků za emisní povolenky, díky koncentraci zpracovatelů hnědého uhlí. Tyto prostředky ale nejsou zpět investovány a mizí ve státním rozpočtu, aniž by se plně využívaly na pomoc v místech, odkud pocházejí.

„Regiony severozápadních Čech se dlouhodobě potýkají s mnoha strukturálními, ekonomickými a sociálními problémy. Zatímco z uhelných regionů odtékají miliardy[1] na emisních povolenkách[2] a mizí ve státním rozpočtu, problémy narůstají. To bych rád změnil,“ vysvětluje senátor Balatka důvody, proč petice vznikla: „Uhelným regionům v Karlovarském a Ústeckém kraji v důsledku útlumu a ukončování těžby uhlí hrozí sociálně-ekonomický kolaps. Zaniknou tisíce pracovních míst, což může přinést drastický propad životní úrovně. A to se stane, nezačne-li se vláda problémy našich krajů vážně zabývat. Chceme tomu zabránit – a proto vznikla petice.“

Od února, kdy byla petice oficiálně představena na půdě Senátu, jí podepsalo už více než 4500 občanů. Počet podpisových míst v obou krajích už narostl na čtyřiačtyřicet. A navíc – což se stalo poprvé v historii – tato iniciativa získala podporu všech poslanců a senátorů Karlovarského a Ústeckého kraje. A to bez ohledu na stranickou příslušnost a napříč politickým spektrem.

„Nepotřebujeme další nefunkční koncepce, ani akční plány, které zůstávají jen na papíře,“ říká Balatka. „Požadujeme reálné kroky. Je třeba vytvořit transformační fond, který bude sloužit k financování strukturálních změn v Karlovarském a Ústeckém kraji, prioritně k tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst v Sokolovské a Mostecké hnědouhelné pánvi.“ Tento transformační fond by měl být naplněn právě finančními prostředky, které stát odčerpává formou prodeje emisních povolenek z území Karlovarského a Ústeckého kraje.

Senátní usnesení

Začátkem května 2019 bylo v Senátu schváleno usnesení k závěrům veřejného slyšení na téma „Situace ve strukturálně postižených regionech (SPR)“, a senátoři vyzvali vládu k odpovědnosti za řešení problémů v příhraničních regionech. Vláda by měla podle senátorů systematicky zvýhodňovat SPR proti ostatním regionům, více podporovat investice do inovativních projektů a tvorby kvalifikovaných pracovních míst v regionech, vybudovat kvalitní infrastrukturu a občanskou vybavenost, posilovat lidský, sociální, ekonomický a znalostní kapitál. Senátoři také pověřili předsedu Senátu, aby toto usnesení zaslal předsedovi vlády ČR Andreji Babišovi, ministryni financí ČR Aleně Schillerové, ministryni pro místní rozvoj ČR Kláře Dostálové, ministryni práce a sociálních věcí ČR Janě Maláčové a předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jeho prostřednictvím poslancům.

Dalším plánovaným krokem je příprava pozměňovacího návrhu zákona o emisních povolenkách a to tak, aby akcentoval problémy právě těch regionů, které jsou nejméně rozvinuté.

„Chceme také projednat petici „Peníze z emisních povolenek zpátky do regionů“ přímo v Senátu,“ dodává senátor Balatka „a k tomu potřebujeme nasbírat 10 tisíc podpisů.“

[1] V letech 2019 – 2022 zaplatí jen těžební společnost Sokolovská uhelná do státního rozpočtu přes 8 miliard korun jen za emisní povolenky.

[2] Emisní povolenky jsou nástroj, jehož cílem je snižování emisí skleníkových plynů, k čemuž Českou republiku zavazuje dohoda přijata na úrovni Evropské unie. Pro svou činnost je musí nakupovat většina elektráren a průmyslových podniků, přičemž k nejvyššímu nákupu, a tudíž i odlivu finančních prostředků dochází v okresech, kde je zkoncentrovaná těžba a zpracování hnědého uhlí k energetickým účelům.