Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Plně podporuji návrh ÚPV na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Nikoli pro věcný obsah jako takový. Zde si dokážu představit svoji podporu pro tento návrh, kdyby ten návrh měl problém jenom, co se týká obsahu jako takového, ale proto, navrhuji zamítnutí, nebo jsem pro zamítnutí, že by jeho přijetím došlo dle mého přesvědčení k protiústavnosti hned ze dvou důvodů.

Důvod neústavnosti první. Schválení ve sněmovně ve stavu legislativní nouze. Byť zneužití institutu legislativní nouze je samo o sobě „jen“ protizákonné, jak dokazuje nález pléna Ústavního soudu 55:10 v obdobném případu, toto zneužití ve svých důsledcích způsobuje neústavnost.

Dovolím si jen odcitovat dva body nálezu. V bodě 79 je uvedeno, cituji: Vzhledem k okolnosti, že se jedná o institut zkracující proceduru přijetí vládních návrhů zákonů, nezbytně dochází nejen k omezení či zkrácení výše zmíněných práv parlamentní opozice, zejména vynecháním prvého čtení, a možnosti vynechat obecnou rozpravu, jakož i možnost zkrátit řečníkům dobu až na 5 minut, resp. znemožnění jim činit některé procedurální návrhy ve vztahu k programu schůze, i k jejímu průběhu atd., nýbrž v konečném důsledku dochází i k narušení či relativizování výše vynaložených demokratických principů ovládajících legislativní princip.

Z bodu 80 nálezu cituji: Ústavní soud musel v této souvislosti přihlédnout i k tomu, že ústavní pořádek explicitně připouští možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, a to v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Stanoví-li tedy ústavní pořádek takovouto možnost pouze v jediném případě, je zřejmé, že za jiných situací to obecně možné není. Ústavodárce se toliko rozhodl tuto možnost připustit jen v extrémních a mimořádných situacích. Lze sice připustit, že na úrovni zákona, jednacího řádu, se zakotví další případy, kdy lze zákony projednat ve zkráceném řízení legislativní nouze, protože smyslem ústavně-právní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě. Využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsensu v parlamentu. Aklamace, příp. aspoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona. Nebo jen tehdy, kdy typová závažnost situací, v nichž bude legislativní nouze použita, odpovídá závažnosti situacím, s nimiž počítá ústavní pořádek pro zkrácené projednávání návrhu zákona. Stav ohrožení státu, válečný stav. Samozřejmě, každý si může dohledat celé obsáhlé odůvodnění nálezu pléna Ústavního soudu 55/10.

Dle jednacího řádu sněmovny může být stav legislativní nouze vyhlášen za mimořádných okolností, kdy mj. státu hrozí značné hospodářské škody. Použití legislativní nouze v tomto případě však považuji za hrubé zneužití zákona z následujících důvodů:

a) návrh snižuje vliv valorizace na navýšení letošního schodku státního rozpočtu o 19 miliard, z 33,4 na 15,4 miliardy; to neodpovídá definici, neboť 19 milionů vynaložených ze zákona, zdůrazňuji ze zákona platného desítky let, z 2bilionového rozpočtu, navíc v situaci, kdy se bohužel již zcela běžně objevují schodky v řádu stamiliard, zcela určitě nejsou mimořádnou okolností.

Pro úplnost musím dodat, že jak tady argumentace přímo pana ministra, tak argumentace ministra Jurečky, 59 miliardami v příštím roce, či dokonce 600 miliardami za 10 let, je v tomto ohledu zcela mimoběžná. Kdybych chtěl být velký cynik, řekl bych, že mi tady chybí bilance pro rok 3000, to by mohlo být takových 999 kvadrilionů. Teď vážně. Tomu, co bude v příštích letech, to můžou ovlivnit další zákony. Již teď mohl být v procesu návrh zákona, který bude měnit ten valorizační vzorec, který úplně jinak to bude stavět, od toho roku 2024, nebo i dříve, třeba k červenci 2024 může ten zákon být dán, resp. 2023, bylo jednou 2024. Nelze se odvolávat při procesu legislativní nouze na to, co by nastalo v příštích letech, kdyby se zákon nezměnil. Tak ať se změní. To prostě nelze takto používat.