Slováci mohou volit korespondenčně od roku 2006. Přiznávám se, že jim to trochu závidím. V České republice leží korespondenční volba v žaludku hlavně populistům, vůči jejichž slibům bývají naši krajané často imunní.

Řada z nich v zahraničí uspěla, dělá dobré jméno republice, a také proto se nenechají „opít rohlíkem“.

Tak ještě jednou fakticky:

Ústava zaručuje právo volit každému občanu České republiky, který dosáhl věku 18 let. Je úplně jedno, jestli se zrovna nachází doma, nebo je třeba v Africe.

Korespondenčně se volí prakticky v celé Evropské unii, ale také například v Austrálii či USA.

V zahraničí žije přes půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen zhruba dvě až tři procenta z nich. Většina našich krajanů musí k volební urně hned dvakrát cestovat na česká velvyslanectví a generální konzuláty.

Letos v lednu odevzdali čeští voliči v prvním kole prezidentských voleb téměř 16 tisíc platných hlasů. To bylo sice rekordní číslo, nicméně představíme-li si možnou volební účast po zavedení korespondenční volby, mohla by být hned několikanásobně větší.