Rusko má hranice s Norskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou a Polskem. Tedy s šesti státy EU, které sdílejí schengenský vízový systém. Od února 2022, kdy Putin rozpoutal novou etapu agrese proti Ukrajině, už řada států EU omezila vydávání víz Rusům. Mezi ně patří i Česká republika, která s ohledem na ruský teroristický útok ve Vrběticích omezila vydávání víz hned po ruské invazi  v únoru 2022. Také vlády dalších států omezily víza pro turisty z Ruska. Například v Estonsku, kam proudily statisíce Rusů, mezi nimiž mohly být vysoké počty ruských žoldnéřů, kteří si po návratu z bojových operací jezdili užívat vydělané peníze. Naproti tomu velké země jako Německo nebo Francie nadále obhajovaly víza pro turisty.

Mně osobně nepřijde vhodné, aby bohatí Rusové jezdili utrácet za luxusní kabelky v době, kdy se Rusko rozhodlo zničit prosperitu Evropy s využitím zbraní, jako je zastavení dodávek energie.

Diskuse o tom byla na stole už během léta, některé evropské státy však velmi stály o to, udržet si příval ruských turistů na vysoké úrovni.

Jsem přesvědčen, že vydávat humanitární víza nebo víza pro uprchlíky, kteří požádají o politický azyl, je nadále naší povinností, a v tomto ČR pokračuje. Navazujeme tím na vznešenou tradici masarykovské první republiky, která právě silám opozičním vůči komunismu otevřela dveře. Na druhou stranu musíme připustit, že jsou zde také ruští občané, kteří mají víza do EU na deset let s možností opakovaně překračovat hranici. Na ně se prozatím žádné omezení nevztahuje. Ruskou hrozbu ale musíme brát velmi vážně, proto musíme být připraveni nastolit v EU diskusi o přezkumu těchto dlouhodobých víz. Často totiž vůbec nemusí jít o turisty - ostatně aktéři teroristických útoků, které Rusko ve státech EU provádí, se dějí s využitím identity turistů.  

Nyní vše dostalo ještě nový rozměr s vyhlášením částečné mobilizace v Rusku. Desetitisíce Rusů začaly hledat nejkratší cestu do zahraničí. Jak se k tomuto přívalu postavit?

Můžeme nadále vydávat humanitární víza, protože jinak by tito lidé šli bojovat s Ukrajinci. Anebo můžeme z bezpečnostních důvodů vydávání humanitárních víz pozastavit. Osobně se kloním ke druhé variantě. Tyto osoby neutíkají z Ruska před politickým pronásledováním nebo před válkou. Utíkají, protože nechtějí splnit povinnost uloženou jejich vlastním státem v souladu se zákony Ruské federace. Takový důvod nepovažuji za humanitární situaci. Pokud tito občané nesouhlasí s tím, co se v Rusku děje, mají možnost zapojit se do veřejného dění a vyjádřit svůj nesouhlas. Z hlediska počtů zde mluvíme řádově o několika milionech Rusů. S ohledem na to, jak putinovské Rusko všemi prostředky usiluje oslabit evropské demokratické společnosti, mohla by velká vlna ruských uprchlíků závislých na putinovské propagandě dále destabilizovat demokratické státy.

Jsme teprve na začátku rozplétání celého problému. ČR jako předsedající země v EU má ale velkou odpovědnost. Volný pohyb přes hranice je jednou z výsad Schengenu, kterou bychom neměli bez dalšího zničit. Na druhou stranu platí, že bezpečnost občanů musí být na prvním místě. Navíc je vydávání víz výsostně založeno na suverénním rozhodnutí každého státu. A proto očekávám, že jinak budou věc řešit státy přímo hraničící s Ruskem, a jinak státy, kam mohou Rusové dorazit jen z nějaké třetí země. Situace je složitá, bude třeba hledat shodu na pravidlech a umožnit nezbytné výjimky.