Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, jednáme o zprávě vlády z jednání ER z 23. 3. Dovolte mi tři poznámky na margo toho, co jsme dnes slyšeli.

Poznámka první. Cituji: „V této souvislosti bere ER na vědomí zatýkací rozkazy, které Mezinárodní trestní soud nedávno vydal na prezidenta Ruska a jeho komisařku pro práva dětí za válečný zločin nezákonné deportace a přesunu ukrajinských dětí z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruska.“ To je třetí bod závěrů této ER. Slovo „bere na vědomí“ se mi zdá, že je málo. My bychom měli říci, že to vítáme a že to bereme s velkou úlevou. Jen tak dál. Je to správné a já jsem chtěl i za úsilí ČR v tomto smyslu velmi poděkovat.

Moje druhá poznámka. V bodě 8 stejných závěrů z ER se tady píše o tom, že „EU bude spolu s partnery nadále zvyšovat úsilí směřující k tomu, aby zmrazený a imobilizovaný ruský majetek byl využíván na obnovu Ukrajiny a pro účely reparací, a to v souladu s právem EU a s mezinárodním právem.“ Ano, ano, ano. Je potřeba, abychom zmrazené ruské majetky, a to včetně těch, které měla k dispozici centrální banka Ruské federace, využili ve prospěch obětí té strašné války. A já jsem chtěl apelovat na vládu ČR, aby zvýšila úsilí o koordinaci na úrovni EU, protože bude nejlepší a nejsilnější z hlediska právní jistoty, aby postup byl společný na úrovni EU, koordinovaný v souladu s evropským právem. Máme tady opravdu obrovský úkol před sebou a ČR na něj nestačí sama.

A moje třetí citace, třetí bod je, který se váže k 7. bodu závěrů. A tady se píše: „EU stojí neochvějně a v plné míře po boku Ukrajiny, bude Ukrajině a jejímu lidu i nadále poskytovat významnou politickou, hospodářskou, vojenskou, finanční a humanitární podporu, a to tak dlouho, jak bude třeba.“ Tak dlouho, jak bude třeba. Jak dlouho to bude ještě třeba. A já bych řekl, že tady je třeba, abychom byli trochu konkrétnější. Možná že bychom mohli připojit například „do doby, než Ukrajina obnoví plnou kontrolu nad svým územím“, nad územím, které bylo uznáno, které je vytyčeno mezinárodně uznanými hranicemi a které dnes EU ani Ukrajina, a ta na prvním místě, nemá pod kontrolou. Tady je potřeba zvýšit úsilí. A zvýšit úsilí i ve prospěch ještě většího zapojení Ukrajiny.

A tady jsem chtěl naznačit dvě cesty, které se nabízejí. První, abychom co nejdříve, jakmile Ukrajina splní všechny podmínky, mohli otevřít negociace, vyjednávání s Ukrajinou o členství v EU. Vím, že Ukrajina dostala podmínky, dostala úkoly a ty musí nejprve splnit. Ale měli bychom v tomto smyslu Ukrajině nadále dávat veškerou podporu, abychom jim mohli otevřít dveře k vyjednávání.

A druhá cesta? Druhá cesta vede přes společnost, společenství států a vlád v rámci NATO. Jak známo, tak v červnu bude summit NATO a tam by bylo dobré pro Vilnius, summit se koná ve Vilniusu, připravit robustní agendu pro Ukrajinu v rámci NATO, zvýšit jednoznačnost toho, co Ukrajině dáváme jako bezpečnostní garance. A také začít jasně mluvit o členství Ukrajiny v rámci NATO. Vím, že to vypadá, že je to ještě daleko, ale i Německo, když bylo ještě rozděleno železnou oponou, už také to západní Německo, Spolková republika Německo, byla součástí NATO. To znamená, že i okupovaná nebo rozdělená země jako Ukrajina by mohla dostat mnohem vyšší stupeň angažmá ze strany NATO. A možná je to ta nejlepší cesta, jak Putinovi ukázat, kde začíná a končí jeho vliv, protože tam, kde je NATO, jak známo, Ruská federace neútočí.

Vím, že to není v souvislosti s březnovou ER, ale souvisí to právě s otázkou pomoci Ukrajině zvýšit bezpečnost a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

A to jak v rámci vyjednávání o členství v EU, tak i v souvislosti se summitem, který chystáme na červen do Vilniusu. Chtěl jsem na to upozornit a vládu požádat, aby v případě zmrazeného ruského majetku připravila další kroky a informovala nás o tom, jak bude postupovat, abychom mohli mnohem rychleji a rozhodněji postupovat tam, kde ruské osoby ať už právnické nebo fyzické si stále drží svůj vliv finanční, majetkový a tedy i politický. Tady je potřeba, abychom byli mnohem rychlejší.

Děkuji.