V tom vidí problém senátor Zdeněk Hraba a poukazuje na možné soudní spory. Další problém vidí v letošních přijímacích řízeních na střední školy.

Skutečné obnovení výuky na středních školách nenastane – ministerstvo podle senátora Hraby vytvořilo fikci tím, že se školy otevřou pouze studentům posledních ročníků. O takové možnosti ale zákon nehovoří. Tím podle něj ministerstvo obchází vlastní zákon a otevírá cestu k řadě soudních sporů. „Studenti se nesmí stát oběťmi alibismu a nečinnosti ministerstva školství. Poslední, co studenti a jejich rodiče teď potřebují, jsou soudní spory, či dokonce právní zpochybňování jejich zkoušek,“ říká senátor Hraba.

„Řešení je jednoduché. Vezměme si příklad třeba ze Slovenska, kde udělí maturitní vysvědčení na základě průměrů známek v posledních ročnících. A to i proto, aby nebyli čeští studenti v nevýhodě oproti svým budoucím slovenským spolužákům na našich vysokých školách,“ doplňuje Hraba s tím, že pro takové řešení stačilo, aby ministerstvo nepokračovalo ve hře na nástup do škol, který stejně fakticky nenastane.

Další Pandořinou skříňkou jsou přijímací zkoušky na střední školy, kde zákon uvádí nemožnost odvolacího řízení. Soudní přezkum ale zakázat nelze. Neúspěšným uchazečům o střední školy nezbyde než se soudit – třeba jen o nesprávně opravenou odpověď na otázku v přijímačkách, která je poškodila.

• Podle platného zákona mohou začít maturity 21 dnů po obnovení osobní přítomnosti žáků na výuce na středních školách.
• Podmínky konání letošních maturit, přijímacího řízení i závěrečných zkoušek stanoví zákon č. 135/2020 Sb.
• Letošní slovenský model maturit umožňuje studentům, kteří nesouhlasí s „úředním“ udělením maturitního vysvědčení, požádat o konání klasické maturitní zkoušky, která může proběhnout třeba i online.
• Na českých vysokých školách studuje přes 20 tisíc studentů ze Slovenska.
• Každoročně se pak hlásí na naše vysoké školy hlásí několik tisíc slovenských studentů.