Vážený pane předsedo, dámy a pánové,

tento návrh pochází ještě z 12. funkčního období. Byl motivován tehdy sérií vloupání a násilných trestných činů, které se odehrávaly v poměrně masivním měřítku zejména v okolí Prahy. Mířil do třech oblastí, jednak to byla precizace definice nutné obrany, a to co do definice vlastní, tak i do možností úpravy intenzity nebo respektování intenzity nutné obrany, a jednak do takzvané doktríny můj dům, můj hrad. V průběhu kovidové krize měl, záměr byl projednat zvlášť tu část, která se nazývá zkráceně můj dům, můj hrad, zevrubně zde na půdě Senátu i s příslušnými tedy externími odborníky. Nicméně to se nepodařilo. Proto byl projednán návrh zákona na ústavně-právním výboru.

Já jsem ustoupil od té doktríny můj dům, můj hrad, od té právní úpravy. A na ústavně-právním výboru, jak nesporně za chvilku od zpravodaje zazní, jsme se shodli na úpravě, která vychází z návratu k definici nutné obrany, tak jak byla u nás od roku 1952 do roku 1950 a tak jak byla navrhována ve věcném záměru trestního zákoníku z roku 2006. To znamená, není to žádné novum, je to skutečně precizace podmínek, tak jak jsou už teď zkoumány orgány činnými v trestním řízení, tak jak je zkoumáno tedy to, zda ten trestný čin nebo ta nutná obrana byla zcela nepřiměřená tedy povaze útoku.

Za současných podmínek je, pokud se ten bránící člověk brání s intenzitou, která přesahuje tu přiměřenost podle orgánů činných v trestním řízení, pouze polehčující okolností. Tento návrh vychází vstříc tomu bránícímu se subjektu, tomu, kdo se brání, pokud se brání tedy ve strachu, v úleku nebo ve zmatku nebo v jiném omluvitelném hnutí mysli způsobeném útokem. Není to nic nového. Je to posílení práv bránícího se člověka.

Ještě jednou opakuji, ustoupil jsem ve věci doktríny můj dům, můj hrad v zájmu toho, aby se v českém právním řádu znovu objevila tato definice takto precizované nutné obrany, tak jak je koneckonců i prokazována a dokazována i v dnešní době orgány činnými v trestním řízení, protože to hnutí mysli, ten zmatek, ten úlek, ten strach je tedy v určitých skutkových podstatách zmíněn a prokazován být musí.

Z tohoto důvodu bych si dovolil vás požádat o podporu tohoto senátního návrhu zákona, tak aby jej projednala eventuálně tedy nová Poslanecká sněmovna a samozřejmě se k němu vyjádřila vláda, protože bychom se vrátili k věcnému záměru zákona trestního zákoníku z roku 2006. Tak jak byl nakonec přijat v roce 2009 se to v něm neobjevilo spíše z politických důvodů než z důvodů, že by někdo chtěl bránit těm, kdo jsou napadeni v jejich právu se bránit dostatečně účinně.

Takže pro tuto chvíli děkuji.