Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové,

my tady řešíme návrh, který má ulevit státnímu rozpočtu. O tom, jestli to je v pořádku, nebo ne, toho už zaznělo. A myslím, že ještě podle seznamu přihlášených zazní dost. Já si ale myslím, že by měl zaznít ale úplně jasný signál z tohoto jednání, že stát musí začít šetřit, šetřit a zase jednou šetřit. A aby si pan ministr mohl odnést z tohoto jednání silnou podporu v úsporných opatřeních. A nemyslím teď jen čistě ve věci důchodů. Přestaňme se bát sáhnout do zbytných výdajů státu.

Tady bych si dovolil nesouhlasit s řešením, které navrhuje paní kolegyně senátorka Procházková, tedy zvýšit výběr daní. Myslím si, že je nejvyšší čas začít šetřit skutečně všude, skrz naskrz státním rozpočtem. Nesmíme se bát sáhnout na výdaje státního rozpočtu. Můžeme začít třeba tak, jak navrhuje NERV, u zkrácení délky podpory v nezaměstnanosti. Můžeme osekat všelijaké nesmyslné dotace. Dotační šílenství nejenže křiví trh, ale i charaktery a roztáčí inflační kola. A to bychom měli zatrhnout.

Zase, znovu bych si dovolil upozornit na to, že řešit inflaci skrze podporu agregátní poptávky, tu součást státní výdaje, je makroekonomický nesmysl. Prostě takhle se inflace vyřešit nedá. A můžeme pokračovat dál. Můžeme třeba omezit inkluzivní šílenství, které ubližuje handicapovaným, ubližuje talentovaným, škodí učitelům a znamená výdaje pro státní rozpočet, které jsou zcela jistě zbytné.