Paní předsedající, pane poslanče, kolegyně, kolegové.

Na každý zákon, na každý návrh se můžete dívat ze dvou úhlů pohledu. Jednak na jeho obsahovou stránku, a jednak na jeho procesní stránku, zda je legislativně dobrá, či není. Já tu obsahovou stránku nebudu. Přenechám ji řečníkům, kteří jdou po mně. Ta diskuse o tom, jestli ten problém, který reálně existuje, je správné řešit takovouto represí, nechám na nich. Čemu se ale chci věnovat, je ta stránka právní. Já řeknu hned na začátek, že jsem strašně překvapen tím, že tento návrh přešel přes ústavně právní výbor, protože jsme tu dlouho neměli takový návrh zákona, který je po legislativní stránce naprosto, naprosto špatně. Kdybych měl vzít nějaké ostřejší přirovnání, tak my jsme, obecně se tady kritizuje prezident, který když považuje něco za správné, tak si to udělá po svém, bez ohledu na to, co mu Ústavu dovoluje nebo nedovoluje. A kritizujeme ho za to. Ale v tomhle tom návrhu se děje to samé. Akorát že ne s Ústavou, ale s občanským soudním řádem.

Občanský soudní řad je základní kodex, který upravuje pravidla pro to, jak se vymáhá právo, jak se exekvuje. Má tam jasně daná nepřekročitelná pravidla. A to, co tu leží před námi, ten návrh zákona, tak ten ty pravidla OSŘ naprosto ignoruje a zavádí si své vlastní. Ale takhle přece právo fungovat nemůže. Pokud chcete měnit pravidla, která jsou dána základním kodexem, prosím, můžete, ale pak novelizujte ten základní kodex. Pokud občanský soudní řád říká, že nějaká dávka je nezabavitelná, nepostižitelná exekučně, a vy to chcete změnit, no tak musíte změnit tohle to pravidlo v občanském soudním řádu. Ne, že si přijmete svůj vlastní návrh zákona, který řekne – a tady v těch případech to bude jinak. To přece nejde, takhle to nefunguje.

Občanský soudní řád jasně říká, jaké dávky jsou nedotknutelné, nepostižitelné exekucí. Pokud jakýkoli zákon řekne, že tyto dávky postihovat bude, pak je v rozporu se základním kodexem, s občanským soudním řádem. A takhle nemůžeme vytvářet právo, že budeme vytvářet zákony, které jdou proti sobě. Stejně tak občanský soudní řád říká, jaká je priorita při vymáhání pohledávek. Které pohledávky jsou prioritní, pokud něco exekvujeme. Patří mezi ně třeba výživné nebo náhrada škody na zdraví. Prostě máme shodu na tom, že tyto dávky jsou prioritní. A pokud někdo dluží, tak první uspokojujeme tyhle pohledávky. A najednou tu přijde zákon, který říká – výživné počká, náhražko na zdraví počká. Nejdůležitější na světě jsou pokuty na přestupky, které budou udělovat obce. A ty mají absolutní prioritu, ať si o tom občanský soudní řád myslí, co chce. To fakt nejde.