S akciemi fondů se přitom na Burze cenných papírů většinou neobchodovalo, registrace byla často účelová a formální tj. jen z důvodu tzv. daňové optimalizace. Na daních unikalo ještě v roce 2016 jen díky této výjimce přes 450 miliónů korun ročně.

Novelu předkládal již v minulém roce senátor Libor Michálek, který k novele dodává: „Jsem rád, že Sněmovna novelu podpořila jen s dílčími úpravami, které nemaří původní záměr. Často zaznívá názor, že Senát nemá smysl, že jediný senátor nic nezmůže. Tato legislativní změna ukazuje, že opak je pravdou. I podnět jediného senátora může vést k úsporám v řádu stovek miliónů korun. Pokud by každý zákonodárce aktivně pracoval na odstraňování mezer v zákonech, z nichž profitují různé finanční nebo třeba solární lobby, bylo by dostatek peněz pro učitele, zdravotní sestry i pro občany, jejichž léčba vyžaduje vysoké náklady.“

Zatím bylo možné, aby se klasická akciová společnost, která např. vlastnila nemovitosti, „přebalila“ na fond, zaregistrovala akcie na burze a už nemusela platit daň z příjmů 19%. Tzv. fond mohl mít klidně jen jediného akcionáře a fakticky tak vůbec nešlo o společné investování více osob. Pokud upravenou novelu schválí Senát a podepíše prezident, daňové výhody se budou vztahovat jen na ty fondy, které budou mít aspoň 10 investorů.

„Mrzí mě jen, že neprošel pozměňovací návrh pana poslance Mikuláše Ferjenčíka, který vztahoval požadavek nejméně 10 investorů i na fyzické osoby,“ dodává Michálek.