Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se vrátil na začátek. Byl jsem určen jako garanční zpravodaj garančního výboru, takže tento zákon jsme velice pečlivě sledovali. Já jsem to už věděl dřív, takže jsem to sledoval vlastně i od toho, jak vznikal ve sněmovně.

Takže mám velice dobré informace a chtěl jsem říci, že celou dobu k tomu přistupuji, jako bývalý zemědělec, který se skoro 10 let živil v provozu zemědělském, a také proto, že se snažím celou dobu, co jsem v politice, používat normální, zdravý selský rozum. Možná, že mluvím někdy jako venkovan nebo vidlák, tak mi odpusťte někdy ostřejší výraz, ale někdy mně to nedá. Vše, co tady bylo dne, diskutujeme, bylo pečlivě projednáno na výborech, komisích a je zapsáno ve zpravodajských zprávách. Proto jsem nepovažoval za nutné se k těmto věcem ve své zpravodajské zprávě nebo vystoupení zde na plénu vyjadřovat, protože si myslím, že jsme všichni gramotní a že umíme číst. A že nějakým způsobem se na některé otázky dá odpovědět tím, že si přečteme zpravodajskou zprávu.

O kvótách nebudu mluvit, to je naprosto jasná záležitost, si myslím. Doufám tedy, že to nebyla v žádném případě, ani v jednom výboru nebyl nikde předložen návrh, a pak to řeknu na závěr, aby tato podoba byla schválena, takže ty kvóty jsou podle mě jasné. A je to špatně, že tam je. Pozastavím se u těch pozměňovacích návrhů. A především, co se otázky týká, té otázky, která tady dvakrát zazněla, a vyplynul z toho návrh pozměňovacího návrhu zákona na zdravotním výboru. Co se týče historie toho projednávání, mně velmi překvapilo to, že se mnozí pozastavujete nad tím, že tento návrh byl přijatý jako pozměňovací návrh poslanecký, a že tím pádem jako kdyby byl méně, jsem pochopil, ne snad protizákonný, ale že to je prostě velmi špatná věc, když se prostě přijmou některé pozměňovací návrhy.

Kolik my tady projednáváme pozměňovacích návrhů ad hoc? I na plénu. Já jsem byl, když se jednalo o klecovém chovu slepic, tak jsem tady byl kárán za to, že můj pozměňovací návrh neprošel výborech, že byl předložený až na plénu a že žádný takový pozměňovák by se neměl projednávat. Kolegyně Renata Chmelová by si jistě vzpomněla.

A z toho důvodu si myslím, že každý pozměňovací návrh má stejnou cenu, ať je podán kýmkoliv. A je to podle zákona, podle jednacího řádu. Takže já bych to nezpochybňoval. Navíc vzpomněl jsem si, já jsem tady asi moc dlouho, to, že to dělají ministerstva, že potom předkládají návrh pozměňovací, děláme to my všichni. Nebo nevím, jestli ne my všichni, ale dělá se to celou dobu.

Že ministerstva potom ještě, protože se ty zákony projednávají strašně dlouho v té sněmovně. Víte, že tento zákon byl předložený na jaře 2019. To znamená, že od té doby samozřejmě se to vyvíjí a jednání probíhají, takže potom to ministerstvo nemá možnost to předložit jinak než pomocí poslanců. Sám jsem byl požádán několikrát, i tady v Senátu, bývalým ministerstvem zemědělství, který si dával pozměňovací návrh v některých zemědělských zákonech až teprve ve sněmovně, anebo až v Senátu. A vůbec to nepovažoval nikdo za divné. Takže já si myslím, že neměli bychom se nad tím pozastavovat, tady jde spíš o věcnost. Jestli ten pozměňovák je potřeba, nebo není potřeba. A jestli řeší podstatu nebo ducha toho zákona a věci upřesňuje. To, že se tak děje, je chyba sněmovny a chyba prostě této doby, kdy prostě pozměňovací návrhy a návrhy poslanců se překládají jak na běžícím pásu. A trošku jsem si usmál při poznámce kolegy Nytry, když se pozastavoval nad tím, že pan poslanec Birke to předložil jako pozměňovací návrh poslance, že to neudělala vláda, potažmo Ministerstvo zemědělství, když vím, že, a víme to všichni, že ve sněmovně byl podle mě nejdůležitější zákon daňový, zrušení superhrubé mzdy, byl přijatý na základě návrhu poslance Babiše, ne vlády. A kolegové z ODS tento návrh podpořili. Takže já si myslím, že co se týče kompetencí v potravinovém zákoně, je proti tomu slabý odvar a slabý čajíček. Myslím, že tímto směrem bychom se neměli ubírat, ale měli bychom se řídit věcností, jestli to skutečně má nebo nemá dopad do toho zákona a jakým způsobem to má potom vliv. Ne na voliče, ale na spotřebitele. A potažmo na zemědělce.

Já jsem celý ten návrh zákona, já jsem byl velice rád, že jsem mohl prodiskutovat se zástupci Zemědělské agrární komory, Potravinářské komory, SZI, Asociací soukromých zemědělců, potravinářů, z hospodářské komory. A shodli jsme se na věcích kolem těch kvót. A byl jsem za to nesmírně rád, že tento návrh takto je, teďka ten pozměňovací návrh, takto předložen tady v Senátu.

K tomu nešťastnému, krajským hygienickým stanicím, si myslím, že problém byl v tom, že při průběhu toho jednání toho zákona, ještě než jsme měli to plné znění tady v Senátu, tak jak to bylo v té sněmovně schváleno, tak již tehdy jsme dostali všichni dopis od krajské hygienické stanice, od ředitelky krajské hygienické stanice. A mnozí z vás, myslím, kontaktovali vaši krajští hygieničtí ředitelé. Konkrétně mě určitě, protože ředitel v Pardubicích krajské hygienické stanice Tonda Vykydal je můj kamarád, tykáme si, známe se. Volal mi k tomu několikrát, posílal nějaké podklady. A jenom opakuji to, co jsem mu říkal. Tímto se, promiňte mi ten familiární výraz, Tondovi omlouvám. Tondo, nemáš v těchhle věcech dobré informace. Nikdo vám žádné kompetence nebere. To je pocitová záležitost. Státní zemědělská inspekce prostě pracuje podle požadavků potravinového práva a krajská hygienická stanice podle zdravotního nebo podle kontroly v této oblasti. A tady jde o to, jednu věc, kvůli které si myslím, že tento návrh je dobrý, je v tom, že se zruší dvě dozorové organizace, které budou ve stejné provozovně kontrolovat totéž. Nejedná se o 30 tisíc provozoven, ale o 15 tisíc, podle informací.