Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Také nechci dlouze hovořit, ale chtěl bych se podělit o zkušenost z našeho regionu Krkonoše. Již dlouhou dobu dělám předsedu Svazku měst a obcí Krkonoše a ne že bych byl specialista na výběr daní, ale je to problematika, která nás velmi zajímá. Abych začal od konce a měl to z krku a nezapomněl na to, tak bych se jenom připojil k tomu, že například město Vrchlabí, kde dělám starostu, má dejme tomu možnost vybrat 2 400 000 na lázeňském a rekreačním poplatku vybereme 700 000. To znamená, když to jenom zopakuji, to co řekli kolegové, tato novela pro nás neřeší vůbec nic. Bude to pravděpodobně ještě mírně horší. Chtěl bych trošku filozofie ohledně toho, jaká byla očekávání našich obcí a měst a hor a podnikatelů. Tato novela, nevím, jestli to řeknu přesně, určitě se o ní hovoří dva roky minimálně, a my jsme v tom aktivně komunikovali s Asociací horských středisek, takže informace máme z první ruky. Oni byli jedním z těch připomínkových míst nebo možná aktivních. Očekávání území, které stojí z velké části na cestovním ruchu, je, že najdeme zdroje pro financování cestovního ruchu.
Obecně to vypadá, že všechno funguje samo, že je to ideální. Ale jenom když si představíte, že Pec pod Sněžkou je vesnice, která má 900 obyvatel, a kdyby neměla Sněžku, tak nemá peníze na nic. Špindlerův Mlýn má 1 000 obyvatel trvale žijících, samozřejmě, že stálí obyvatelé se stěhují k nám do Vrchlabí, protože prodají dobře byt ve Špindlu, takže jim ubývá trvale žijících obyvatel, a pokud by stáli jenom na sdílené dani, tak v podstatě to, co infrastruktura vyžaduje, tak to není ufinancovatelné. Zase si vezmu příklad Špindlerova Mlýna. Při 1 000 trvale žijících obyvatelích tam mají pravděpodobně 12 až 15 000 lůžek a pravděpodobně 5 000 denních návštěvníků, to znamená ve špičkové sezoně tam může být 20 000 lidí, ale mají 1 000 trvale žijících obyvatel, to znamená na hlavu mají 11, 12 000 Kč. Takže to je ten zásadní problém, z čeho se má financovat nejenom infrastruktura, ale provoz cestovního ruchu. To znamená, dnes je to tak, že to financují obce, financuje to kraj a žebráme všude možně, abych zase řekl na příkladu Špindlerova Mlýna, když po povodni v roce 1997 spadl most na vleku Hromovka, tak Praha zaplatila ten most.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV