Za jeden z nejzřetelnějších příkladů arogance státní moci, který se „vysmívá“ právu na svobodu podnikání do obličeje snad každému poctivému živnostníkovi, považuji urputnou snahu vlády o zavedení elektronizace tržeb. Příští týden projedná tento návrh Senát a já osobně jsem velmi zvědavý, zda se ministr Andrej Babiš vůbec uráčí přijít na půdu horní komory Parlamentu. Bývá totiž častým zvykem, že si s vysvětlováním svých nápadů nedělá zbytečnou starost.

S řadou živnostníků, kteří vidí v EET pouze nástroj šikany a likvidace poctivých obchodníků, jsem ve shodě v tom, že zákon je nepovedený zmetek. Elektronická evidence tržeb a s ní i již platná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení ale nezatíží či dokonce nepovede jen k likvidaci malých a středních firem, ale nebezpečným způsobem zasáhne i do poskytování právních služeb advokátů. Na mysli mám především povinnost advokátů dodržovat mlčenlivost ve vztahu k citlivým osobním informacím o svém klientovi. Jde o ústavou chráněný princip, který je starý jako lidstvo samo, a který je považován za jeden ze základních nástrojů ochrany osob před neoprávněným zneužitím informací.

Správce daně chce nově získávat informace o klientech advokátních kanceláří, a to díky takzvanému kontrolnímu hlášení DPH. Návrh o EET jde v tomto ohledu ještě dál a má v plánu mapovat podrobně jednotlivé finanční platby klientů. Elektronické pokladny pak mohou prozradit nejen to, od koho daná kancelář přijala právní služby, případně komu byly právní služby poskytnuty, ale samozřejmě i kolik za určité období takzvaně „vydělala“. Takové množství sesbíraných údajů narušuje nejen podnikatelskou svébytnost kanceláří, ale jednoznačně prolamuje konkrétní zákonnou povinnost mlčenlivosti. Přijetím návrhu zákona o EET politici umožní státu vytvořit si přesný přehled o obratu a cash-flow jednotlivých advokátů. Ti jsou přitom navíc často známými osobnostmi a hrají významné role i ve veřejném prostoru. Pečlivému a obtížně kontrolovatelnému shromažďování informací samozřejmě velmi pomůže, že zákon nedefinuje, jakým způsobem má ministerstvo sesbíraná data chránit před zneužitím. Problematická je také povinnost poplatníka (v tomto případě advokáta) vystavit účtenku tomu, od koho evidovanou tržbu přijal, a zároveň povinnost kupujícího si takovou účtenku převzít. Zatímco advokát  se rychle může dopustit  správního deliktu tím, že někomu účtenku nevystaví, obráceně zatím sankce zákon nezná... Každému přitom musí být jasné, že pokud chce stát systém EET právně vymáhat, musí i takové pokuty existovat!  Nebojím se, že by pokuty pro kupující časem nepřišly. Předkládaný návrh zákona však dnes nepamatuje ani na jiné věci a sám v důvodové zprávě občanům předesílá, že současný návrh je vlastně jakýmsi „pilotním projektem“, který se postupně rozšíří na další subjekty. Opravdu se netěším na dobu, kdy budu doma pro jistotu shromažďovat desítky účtenek, ať už za právníky nebo za jedno pivo v hospodě, jen aby mi „berňák“ náhodou nenapálil desetitisícovou pokutu!