„Při své práci nejen v Senátu, ale také v pozici krajského zastupitele Zlínského kraje, vnímám problémy, se kterými se potýkají starostové obcí a měst ze Slovácka. Od začátku chci pomáhat prosazovat jejich priority a cíle. Proto také diskuzi se samosprávou považuji za velmi důležitou. Z každého takového setkání navíc vzniká spousta nápadů, ale také námětů na řešení jednotlivých problémů, které se často týkají nás všech,“ uvedl iniciátor akce, senátor Ivo Valenta, který dodal: „Na každé z těchto setkání se snažím pozvat zajímavé hosty s klíčovými tématy, které mohou zástupcům samospráv pomoci při jejich náročné roli v čele obcí a měst.“

Pozvání tak již tradičně přijala advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, kterou dnes doplnil i další právní expert, doc. Zdeněk Koudelka. Osobnosti z právní oblasti zvolil senátor proto, že se v poslední době na samosprávu doslova valí čím dál tím více právních povinností a změn. „Společně s těmito erudovanými právníky razíme zásadu, že je třeba mít sebevědomou samosprávu, které v rámci možností nabídneme dostatečně erudovanou právní sebeobranu,“ doplňuje Valenta.

„Bohužel jsem v poslední době svědkem časté kriminalizace starostů i zastupitelů. Je to stíhání za neuvěřitelné činy, proto se starostům snažím dávat rady, aby k těmto situacím nedocházelo a aby věděli, co mají dělat preventivně, jak se opřít o zákon. Zkrátka je to taková právní první pomoc,“ řekla Jana Zwyrtek Hamplová s tím, že za stěžejní považuje mimo jiné to, aby starostové nechali veškeré podstatné záležitosti schválit také zastupitelstvem tak, aby za sebou měli vždy tým lidí, který se za ně v případě potřeby postaví.

Účastníci Slováckého fóra se dále shodli na tom, že za nejvíce nefunkční v oblasti státní správy je možné označit stavební řízení. „Trvá dlouho, často ho narušují různé kverulantské stížnosti, a to podvazuje investiční výstavbu. Vláda navíc přichází s novým návrhem stavebního zákona, který však má přinést velké snížení počtu stavebních úřadů na méně než jednu třetinu stávajícího počtu. Kromě toho také jejich vyčlenění ze stávajících obecních úřadů a podřízení pod statní orgány, což bude dražší a vzdálí tuto správu od občanů,“ sdělil advokát Zdeněk Koudelka.

Ten je přesvědčen, že stávající stavební úřady zvláště na obcích z rozšířenou působností mohou tuto činnost vykonávat i nadále. Tento způsob bude podle něj rozhodně levnější a eliminuje riziko, že začínající úřady spíše nebudou, než budou fungovat.

Druhá část Slováckého fóra patřila dopravní infrastruktuře, která se na Slovácku konečně „probouzí“, a to například v podobě toužebně očekávané výstavby dálnice D55. „Začali jsme stavět v Otrokovicích, kde stavba konečně jede na plné obrátky. Velmi dobře se nám daří také úsek Babice – Staré Město. Věříme, že začátkem příštího roku začneme i zde naplno stavět. Na to budeme navazovat s úsekem Staré Město – Moravský Písek a Moravský Písek – Bzenec - Přívoz, kde již vykupujeme pozemky a vyeliminovali jsme všechny připomínky ochranářů. Technicky velmi složitým úsekem s ohledem na životní prostředí, spodní vody, živočichy a podobně, je oblast Napajedla - Spytihněv, kde bychom rádi začali budovat v roce 2022,“ řekl Karel Chudárek, zástupce Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Plánem elektrizace a modernizace železniční trati Slovácko se zabýval Libor Lukáš, předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě. Ten mimo jiné zmínil hlavní cíle projektu: „Především nám jde o vyšší komfort pro cestující. Ten obnáší například zkrácení cestovních dob na trase Praha – Luhačovice a realizaci přímých vlaků ze směru Přerov a Otrokovice ve směru Uherské Hradiště – Bojkovice / Veselí nad Moravou / Brno. Nesmíme opomíjet ani nutnost zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy v řešené oblasti stejně, jako zvýšení traťové rychlosti, zdvoukolejnění a zvýšení kapacity dotčených traťových úseků. Neméně důležitá je kromě elektrifikace některých úseků také modernizace železničních stanic a zastávek tak, aby byla zlepšena kultura cestování a především posílena bezpečnost,“ popsal plány Libor Lukáš.

Senátor Ivo Valenta řeší od začátku svého mandátu na půdě Senátu velmi intenzívně problémy, které tíží jeho region a často mají celostátní přesah. V současné době usiluje například o právě na Slovácku velmi diskutované povolení rozumné tolerance alkoholu u cyklistů na cyklostezkách a vinných stezkách; dále vede boj za změnu v systému výběru autorských poplatků tak, aby byla ukončena duplicita jejich výběru především u živnostníků, u nichž rádio nebo televize v provozovně nemá hospodářský význam. Velkou veřejnou diskuzi mezi laickou i odbornou veřejností rozhýbala především ústavní stížnost proti diskriminaci plateb za zdravotní péči, kterou podpořily i desítky dalších senátorů. Ivo Valenta nezapomíná ani na legislativní pomoc spolkům, ale také vinařům nebo například oblasti školství, která je zavalena byrokracií, velmi problematickou inkluzí a dalšími nesmyslnými nápady.

„Do Senátu jsem šel především proto, abych pomáhal našemu regionu. Snažím se bojovat proti některým hloupým a nesmyslným zákonům, které místy padají z Poslanecké sněmovny, a zároveň spolupracovat na prosazování důležitých rozvojových projektů. Inspiraci ke konkrétním legislativním změnám často nacházím právě na Slovácku, a to při komunikaci s místními obyvateli a s představiteli samospráv. Proto jsem vždy rád za všechny konstruktivní podněty a připomínky,“ uzavírá senátor Valenta.