Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové a s omluvou kolegovi Nytrovi.

Jsem tady už dlouho, proto hodně pamatuji, proto vím, že se musím přihlásit písemně, chci-li to mít za sebou. Nechci přesvědčovat přesvědčené, protože z těch výsledků jednání výboru je to zcela jasné, ale právě proto, že mám nějaké zkušenosti a paměť tady při projednávání různých zákonů, tak jsem si několik poznámek připravil, které by, si myslím, je to moje práce, měla tady zaznít. Nejprve mi dovolte jednu citaci:

„Myslím si, že tento zákon je přímo učebnicovým příkladem, jak by zákony vypadat neměly. Zdá se, že skupina poslanců se jednoho krásného dne sešla a řekli si: ‚Co bychom tak užitečného udělali? Nefungují nám tady v ČR vůbec úřady, tak změníme ten proces.‘ Ale pravděpodobně to tak nebylo, protože shodou okolností úplně stejný návrh zákona, který oni vypracovali, už předtím byl předložen řádně do legislativního procesu ministerstvem. O čem to svědčí? Je to přesně příklad, jak by legislativní proces probíhat neměl. Jestliže se ministerstvo rozhodne něco takového koncepčního udělat, nepodezírám poslance, že oni skutečně vymysleli takový dobrý zákon. Když se ministerstvo rozhodne něco takového koncepčně udělat, tak to správně předloží do připomínkového řízení, ve kterém se vyjádří všechny kompetentní orgány, včetně Svazu měst a obcí, krajů a dalších příslušných ministerstvem, odhalí se chyby, které v tom zákoně jsou, a ten zákon potom probíhá řádně procesem vypořádání připomínek – vláda, Poslanecká sněmovna, Senát. Předpokládám, že kdyby takový proces byl zvolen, tak zde nemáme takový paskvil, možná zde nemáme vůbec nic.“

To, co jsem zde citoval, je citace Senátora Petra Víchy z roku 2011 při projednávání návrhu zákona, týkající se koncepční změny práce úřadů práce, kdy tehdy úplně stejně poslaneckým návrhem, velmi tlustým, podobně jako je tento stavební zákon, byla změněna celá koncepce sociálních dávek. Ono to nakonec prošlo za pana ministra Drábka a stálo nás to samozřejmě několik miliard korun. A o tom, jestli z toho měl něco pan náměstek Šiška, který to dělal kvůli softwarovým změnám, to nechť posoudí jiní. Posoudil to asi i soud.

Možná to zdánlivě nesouvisí, ale myslím si, že jistá podobnost tady je. Protože ten proces je úplně stejný. Vláda po nějakém procesu předložila nějaký návrh. A pak skupina poslanců večer si řekla, že nemají co dělat, a tak vymyslí úplně jinou koncepci zákona. Dále se k tomu dostanu. Teď pár připomínek. Starostové chtějí vliv na stavební řízení. Jsem 27 let starostou města a netvrdím, že v celé republice je to naprosto stejně. Netvrdím, že nejsou výjimky a že někde je to zneužívané. To samozřejmě nemohu tvrdit. Ale rozhodně jsou starostové obce pod větší kontrolou než nějaký státní úřad. K tomu se potom také dostanu. A já si myslím, že to je pravdivé tvrzení. Starostové chtějí vliv. Chtějí, aby dobře a co nejrychleji fungovala státní správa, máme zájem být kvalitní, rychlou státní správou pro občany, podniky a podnikatele. Protože víme, jak to dokáže stát. Nebo spíš jak to nedokáže stát. Proto se přiznám, že poznámky různých spolků, jako je rekonstrukce států a pak Ministerstva pro místní rozvoj, mne, a myslím si, že mnoho dalších starostů, urážejí. A teď si dovolím další citaci. Je to z deníku 29. 6. Já z toho celkového článku, který je dlouhý, ale nebudu vás tím zdržovat, vytrhnu jen několik vět, ke kterým se posléze vyjádřím:

„Ještě před 10 lety mělo zemní rozhodnutí jen několik stran a stavebník na ně nečekal roky. Dnes je to právní elaborát o desítkách až stovkách stran. Investor musí získat několik desítek razítek.“

Vyjádřím se tehdy hned. Ano, to je kouzlo Ctrl+c, Ctrl+v, kdy všechno je mnohem delší. A také kraj potom při odvolacích řízeních, když to nemá patřičný počet stran, tak to z formálních důvodů zamítá. Protože i oni mají ta tlačítka na svých počítačích. Jsme na 157. místě ze 190 zemí v rychlosti stavebního řízení. Ještě před 10 lety přitom byla Česká republika na 76 místě. Nu, ano, bylo 26 novel zákona o Stavebním úřadu, které všechno předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. A to nás zavedlo na 157. místo. A já nemám nejmenší se domnívat, že tato novela nás přivede k lepšímu umístění. Myslím si, že budeme v navrženém směru. Dále nový stavební zákon, který jsme poslední 4 roky připravovali, je opravdu zásadní rekodifikací srovnatelnou snad jen s novým občanským zákoníkem. Místo shánění razítek konečně začneme stavět a budeme mít život v našich rukou. Tak to přece není zákon, který jste 4 připravovali, protože to není vládní návrh zákona. To je návrh zákona, který připravila skupina poslanců, kteří si jednoho dne večer řekli, že něco budou chtít změnit. Možná jste jim to připravili vy. Určitě jste jim to připravili vy. Ale takto to bohužel nevypadá. No a ta razítka si přeci jenom budou muset shánět všichni pořád stejně, protože až s těmi razítky to předloží. A pak už to za 30 dnů budou mít vyřízeno. Pokud budou mít v pořádku, bude mít stavební povolení na domek v takzvaném zrychleném řízení v ruce už za 30 dnů, velký investor pak do roka. 26krát jsme novelizovali zákon a kam jsme se dostali? To už jsem říkal, kam jsme se dostali. Na 157. místo. My tvrdíme, že jedině profesionální státní stavební správa dokáže zajistit dodržování lhůt, jelikož úředníci budou zastupitelní a zaručí nezávislost úředníků stavebních úřadů, abychom odstranili takzvanou systémovou podjatost. Ta paralyzuje zejména veliké dopravní stavby atd. Pamatujte si to, já se k tomu vyjádřím. Vždyť i právní kancelář Frank Bold poukazuje na to, že vhodnější by bylo povolování staveb od samosprávy jasně oddělit. Je potřeba si na rovinu říct, že jediné, o co starostové s novým stavebním zákonem přijdou, je právně ten neformální vliv na úředníky, který je protizákonný. Já to čtu tak, že tedy starostové dneska postupují protizákonně? Tím, že mají neformální vliv na úředníky, tím, že jsou to zaměstnanci obcí, které oni vybírají? Já si to nemyslím.

Tak, a teď ještě několik stručných poznámek. Mělo by to tedy vést k zjednodušení zákona a k zrychlení procesu. Takže zákon z roku 2006, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj a který 26krát novelizovalo, má 198 paragrafů. Tento návrh zákona má 335 paragrafů, spoustu příloh, zřizuje další ústav územního rozvoje a novelizuje 58 dalších zákonů. To je to zjednodušení zákona? A myslím si, že to říkají koneckonců vždycky všechny vlády, že jejich cílem – nebo všechny strany politické před volbami – že jejich cílem je zjednodušení státní správy, vyhození nějakých úředníků, úspory, zjednodušení všech procesů. A výsledkem je 157. místo a pokračující směrem stejným směrem.

K té rychlosti... Nebo možná ještě řeknu, úplně stejně nám to tvrdili vždycky všichni náměstci Ministerstva pro místní rozvoj, když tady byli obhajovat ty předchozí změny, ale u toho nebyla paní ministryně, na její obhajobu. Ministerstvo tvrdí – zkrátíme řízení na rok. Zamyslel jsem se a zeptal jsem se našeho Stavebního úřadu, jak to je u nás? Nějakou statistiku za poslední dva roky jsem si nechal udělat. A my z 95 % jsme dodrželi 30 dnů, z 5 % ne, protože to předkladatelé neměli úplně v pořádku. No tak, já se tedy přiznám, naším cílem není prodloužit to na rok, paní ministryně. Není. Opravdu není. A i ten státní úřad, který tady v tom zákoně je, tak tam se to deklaruje, že to nabude pak účinnosti po 30 dnech, když se k tomu nevyjádří, od perfektní žádosti. A v tom je přece ten problém! Předložit perfektní žádost, to je dneska panečku velký um! A kdo to dnes prodlužuje a dává stanoviska pozdě? Stanoviska a souhlasy. Jenom nějaký stručný výčet: ÚZSVM – znáte asi – SPU, ČD, SŽDC (nebo dneska SŽ), ČEZ, ČEZ Distribuce, vodárenské společnosti, různí správci sítí povodí tam či onde, Ředitelství silnic a dálnic, Lesy ČR – to už je na zabití úplně – no a ministerstvo pokud tam máte, tak to nezískáte včas, to vám garantuji. Říkám to něco, kdo je vlastníkem tady těchto společností, které jsem říkal? Čili já tvrdím, že dnes stát může zrychlit stavební řízení. A na ten rok se možná dostat, pokud všechny tyto instituce, které jsou státní, budou včas vydávat stanoviska. A to už nehovořím o tom, že účastníkem řízení může být kdejaký spolek. Bez toho, že by jejich zástupci měli zvláštní způsobilosti. Příklady výborně fungujících státních institucí, protože chceme zřídit další stavební instituci, která bude fungovat obdobně jako ty, které už dnes tady máme. Takže již zmíněný Úřad práce, vzniklý ve stávající podobě po té Drábkově reformě, kdy ti poslanci se sešli a vymysleli to tak výborně. Takže následkem bylo několik promrhaných miliard každý rod, zejména na ubytovny. Kolegové tady budou vědět. A to kvůli tomu software pana náměstka Šišky.