Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, vážená paní ministryně,

dovolte mi, abych odůvodnil pozměňovací návrhy, které přijal Senát ke sněmovnímu tisku 206, k senátnímu tisku 32, tedy k takzvanému daňovému balíčku, tedy k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Musím říci, že Senát velmi podrobně posuzoval návrh zákona postoupený Senátu Poslaneckou sněmovnou. Pozitivně vnímá skutečnost, že oproti stávajícímu stavu dochází k určitým změnám, které jsou především ve prospěch drobných živnostníků - jedná se například o ono zvýšení limitu pro uplatnění daňových paušálů, a to na úroveň před účinností zákona č. 170/2017, jenž limit oproti předchozímu znění snížil na polovinu. Stejně tak pozitivně vnímá další věci, nechci o nich dlouze hovořit, včetně přesunutí rozvodu tepla a chladu z první snížené sazby daně z přidané hodnoty do druhé snížené sazby ve výši 10 %.

Senát však navrhl některé změny, resp. úpravy, které dle Senátu v tomto daňovém balíčku chybějí. Jedná se o změny, které samotná vláda avizuje a připravuje a pouze nebyly doposud schváleny či projednány. A nevidíme důvod, proč by tyto změny nemohly být schváleny již nyní v rámci aktuálně projednávaného daňového balíčku. Je třeba si uvědomit, že daňoví poplatníci a zejména živnostníci nečekají na deklarace o nezbytnosti jejich podpory. Čekají na konkrétní opatření a konkrétní činy. Chtěl bych připomenout, že většina z navrhovaných změn byla přijata na plénu Senátu výraznou většinou hlasů, když pouze naprosté minimum hlasů bylo proti. Koneckonců i to závěrečné hlasování o vrácení zákona postoupeného Poslaneckou sněmovnou s pozměňovacími návrhy prošlo 59 hlasy, když pouze jediný hlas byl proti. A chci zdůraznit, že mezi těmi 59 hlasy nebyly jen z pohledu vlády tzv. opoziční poslanci. Když se podívám kupříkladu na klub sociální demokracie, tak s výjimkou dvou zdržených hlasů hlasovali všichni senátoři sociální demokracie pro vrácení návrhu zákona.

Půjdu chronologicky po jednotlivých změnách, které navrhuje Senát, jak to také učinila vlastně i paní ministryně. Začnu u novely zákona o DPH a skutečně si dovolím současně přidat krátké odůvodnění a reagovat na námitky paní ministryně. Ty námitky byly stejného typu v Senátu, jako byly teď, dokonce pokud jsem mohl sledovat, tak byly i v zásadě stejně podány. Když jsem si přečetl článek Ministerstva financí včera, který se dotýká toho daňového balíčku, tak ty formulace byly přesně identické, které jsou v tom článku. Ale já musím říci, že mnoho z těch tvrzení považuji za hodně účelových.

Když vezmu přesunutí sazby DPH do tzv. druhé snížené sazby o rozvodu tepla a chladu, tedy ten návrh Senátu s dřívější účinností k 1. 7. 2019, tady je třeba uvést - a v tom se asi nebudeme lišit - že v oblasti teplárenství, nebo obecně se v posledním roce skokově zvýšily tzv. emisní povolenky. V zásadě ta cena z úrovně průměrné ceny 144 Kč v roce 2017 se zvýšila až na 400 Kč v roce 2018. V letošním roce bude cena povolenek ještě vyšší. Na letošní rok již teplárny v souladu s regulací do cen tepla nárůst nákladů na povolenky částečně promítly. Tento nárůst nevyplývá jen z uvedeného růstu ceny těchto povolenek, ale také z dalšího snížení podílu povolenek přidělovaných na výrobu tepla bezplatně podle evropské legislativy.

Státní rozpočet získal z prodeje povolenek v minulém roce 15 miliard Kč, myslím, že to je správné číslo, zatímco plánované příjmy v návrhu, nebo ve schváleném rozpočtu na minulý rok počítali se 6 miliardami Kč, to znamená o 9 miliard nárůst. Ve schváleném rozpočtu na letošní rok - také jsem se díval, je to v kapitole životní prostředí - jsou plánovány příjmy do státního rozpočtu ve výši 7,5 miliard Kč, ale lze předpokládat při objemu dražby 30 milionů povolenek opětovně příjmy v rozsahu 15 až 20 miliard Kč. V takové situaci je skutečně na místě dřívější účinnost přesunu sazby DPH u rozvodu tepla. Paní ministryně v Senátu - tady to tak nečinila - se pustila do spekulací, že dřívější účinnost může vést k dohodám mezi dodavateli a odběrateli o posunu placení záloh a vůbec o posunu konečného platného odečtu. Dovolím si této spekulaci oponovat. Za prvé, a myslím, nebo nejsem si zcela jist, že to neměli přesně popsáno v tom článku Ministerstva financí.

Za prvé nižší sazba DPH by byla a bude uplatněna vždy u doplatku nad přijatou úplatou. Nikoli od těch záloh, u té úplaty, která podléhá té sazbě daně, která je aktuálně platná. Za druhé, nepovažuji za realistické, že bude docházet k nějakému masivnímu odsunu či upuštění od zbývajících ještě nezaplacených záloh. A za třetí, taková situace může stejně tak vzniknout při jakékoliv účinnosti zákona, ať ta účinnost je od 1. ledna nebo od 1. července.

Ohledně výpadku pro veřejné rozpočty můžeme samozřejmě o ní debatovat. Pro celé veřejné rozpočty ten výpadek bude činit zhruba 900 mil. korun. V případě státního rozpočtu ale bude více než kompenzován nárůstem příjmů za povolenky.

Druhou věcnou změnou je přesun sazeb DPH u stočného a vodného a některých dalších služeb, a to v identickém rozsahu, který předpokládá novela zákona o elektronické evidenci tržeb. Zde je namístě zdůraznit, že daňové změny by měly být součástí novel daňových zákonů, nikoliv zcela jiných legislativních předloh. Paní ministryně mluvila o tom, nemyslím dnes, ale i v minulosti, že tento přesun je výrazem podpory živnostníků, kterým bylo v minulých letech skutečně nastraženo hodně byrokratických překážek - ať už v podobě kontrolních hlášení, nebo EET. Ale položím si řečnickou otázku: Jakou má vazbu snížení sazby vodného a stočného na EET? Žádnou. Přitom dopad stočného a vodného je 2,5 mld. ze 3,5 mld. korun, to znamená ten největší dopad.

Skutečně pokud nechceme o podpoře živnostníků jen mluvit, ale chceme ony přísliby reálně uskutečnit, pak není žádný důvod, aby se tyto daňové změny oddalovaly a přesouvaly do zcela jiných zákonů.

Z toho víme, že ten dopad přesunutí do té druhé snížené sazby je asi 3,5 mld. korun. A z toho důvodu také Senát navrhuje, aby tato změna vešla v účinnost prvním dnem sedmého měsíce po vyhlášení tohoto zákona. Rozpočtový dopad v roce 2019 se tedy týká fakticky posledního čtvrtletí a pro státní rozpočet bude zhruba někde v úrovni 550 mil. korun.

Třetí věcnou změnou je ono snížení spotřební daně z piva. Zde Senát přihlédl k tomu, že v roce 2010 došlo ke skokovému zvýšení této spotřební daně v souvislosti se zákonem o stabilizaci veřejných financí. Tato změna byla navržena vládou Jana Fischera a schválena jako tzv. dočasná změna. Z vystoupení, a já si to pamatuju, poněvadž jsem byl v té době poslancem, z vystoupení tehdejšího ministra financí Eduarda Janoty zcela jednoznačně plynulo, že se jedná o změnu platnou pro rok 2010, která měla na příjmové straně pomoci předejít riziku dosažení schodku státního rozpočtu přesahujícího 150, 200 mld., a to v době světové ekonomické krize. Tehdejší vláda si také byla vědoma, ono to vyplývá i z vystoupení Eduarda Janoty, že např. zvýšení spotřební daně u piva především postihne příjmově nejméně bohaté občany.

Léta šla a výše spotřební daně zůstala i v době, kdy ekonomika byla na vzestupu, nebo je na vzestupu. Pozměňovací návrh je navíc předložen tak, že se nevrací k původním sazbám. Navrhované sazby spotřební daně jsou vyšší, než které platily před ekonomickou krizí. Vláda tehdy počítala s navýšením výnosu daně o zhruba 1,2 mld. korun. Tak jak to bývá, skutečnost nebyla taková, protože tak jako většina podobných úprav, i tato změna zákona prošla změnou spotřebitelského chování. Čistý výpadek, pokud by byla přijat tento návrh v navrhované úpravě, lze odhadnout tak maximálně do 600 mil. korun pro období celého roku. Aby bylo jasné, o kolik by se cena piva nebo spotřební daň snížila, tak jsou to desetihaléře. Pro půllitr plzeňského piva se jedná o snížení spotřební daně o zhruba 30 hal. Výše daně u piva se vypočítává jako součin množství tohoto piva v hektolitrech a příslušné výše procenta koncentrace piva vyjádřeného v procentech extraktu původní mladiny a základní nebo snížené sazby. U Plzeňského Prazdroje při základní sazbě 32 korun, sazbě, která platí teď, činí u půllitru piva spotřební daň 1,76 koruny. Podle navrhované změny by to bylo 1,45 koruny. Asi v takovýchto relacích se pohybujeme.

Ano, pozměňovací návrh obsahuje větší snížení sazby spotřební daně u menších pivovarů, ale k nějaké výrazné daňové diferenciaci, o které mluvila paní ministryně, skutečně nedochází.

Paní ministryně argumentovala v Senátu i tady, že se tím podporuje větší dostupnost lahvového piva a zvětší se zdravotní rizika. S tímto argumentem úplně nemohu souhlasit, protože skutečně se jedná o haléřové položky.

Poslední věcnou změnou, a zkrátím to, je podpora elektronického daňového přiznání u daně z příjmů. Tento návrh byl vznesen již při projednávání tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. Byl vlastně zamítnut i asi v minulém týdnu, jak jsem zjistil, jako návrh, který předložila pirátská strana. Především se ta změna týká fyzických osob, protože právnické osoby podávají dnes většinou již daňové přiznání elektronicky. Tento návrh zvýhodňuje elektronické podání tím, že v takovém případě se prodlužuje obecná lhůta pro podání z 31. března na konec dubna. Paní ministryně argumentuje, že tím dojde ke zpoždění u vratky k přeplatku pro fyzické osoby. Ale také se musí dodat, že také dojde k prodloužení lhůty k placení daně. To je také potřeba dodat. Takže musíme se na to dívat skutečně z obou stran.

Jenom chci přiznat, že při srovnání s dalšími státy Evropské unie je lhůta pro podání daňového přiznání u nás velmi krátká. Tato změna se také navrhuje až od podání daňového přiznání v roce 2021, to paní ministryně nezmínila, za zdaňovací období roku 2020. Odpadají tedy výhrady nedostatečné legisvakance, času na technické přizpůsobení Finanční správy této změně, toho času je až hodně.

Z debaty na půdě Senátu vyplynulo, že s touto změnou principiálně nemají problém ani zástupci Ministerstva financí, a opět tedy nevidíme důvod, proč čekat na pravděpodobně nový daňový řád, který ještě není ani v legislativním procesu. Ostatní navržené změny - a to už jenom velmi stručně - se týkají posunutí obecné účinnosti návrhu zákona o jeden měsíc. Ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou je nabytí účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, což Senát považuje za nepřiměřeně krátkou legisvakanci. Další změny jsou již jen legislativně technické úpravy k některým ustanovením návrhu zákona navržené legislativním odborem Senátu.

Vážené poslankyně a poslanci, Senát učinil v textu takové změny, které se buď připravují v jiných legislativních návrzích, nebo se o nich již delší dobu diskutuje a jsou v souladu s veřejně proklamovanými záměry vlády. Není to nic, co by bylo mimo záměr vlády. Senátoři naopak upustili od dalších změn, byť jsme k tomu byli vyzýváni třeba Komorou daňových poradců. Týkalo se to obcí a velkého problému, jak nebo jestli zdaňovat třeba prodeje nemovitostí. Zda se jedná o ekonomickou činnost, nebo nejedná se o ekonomickou činnost. A byť jsem přesvědčen, že ta úprava, kterou navrhne až výbor v Senátu, by byla konzistentní nebo koherentní s Evropskou unií, tak upustili jsme od této úpravy, abychom zbytečně nezavdávali nějaké příčiny odmítání tohoto návrhu. Jsou to tedy změny, které v letošním roce neznamenají ani zásadní dopady na veřejné rozpočty, protože účinnost některých změn se posunuje až ke konci letošního roku.

Jsou to změny, které ale bezprostředně po svém přijetí pomohou daňovým poplatníkům a živnostníkům. Proto věřím, že tyto změny i bez nesouhlasu Ministerstva financí ve svém hlasování podpoříte.

Děkuji za pozornost.