Děkuji, pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní ministryně. Já nejprve přečtu usnesení VHZD - k tomuto návrhu zákona nebo k novele zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, k senátnímu tisku č. 2.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Petra Hůrky, náměstka ministryně práce a sociálních věcí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Vladislava Vilímce a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladislava Vilímce a pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu ČR.

To je 9. usnesení z 2. schůze senátního VHZD.

K tomu pozměňovacímu návrhu se chystám vystoupit pak v obecné rozpravě. Chtěl bych dodat, že přesně - tak jako paní ministryně - také řeším usnesení nebo nález Nejvyššího soudu o přepočtených počtech zaměstnanců, takže to je vlastně stejné, jako je vládní návrh zákona. Jinak podle tohoto institutu se postupuje několik let, protože samozřejmě se muselo naplnit usnesení Nejvyššího soudu, takže pouze se to dává do zákona. A pak je tam samozřejmě ta změna, to postupné zmrazování toho koeficientu ke stanovení platové základny. Víte, já nechci teď úplně dlouho mluvit ke své zpravodajské zprávě. Ale jako poslanec si pamatuji mnohé vládní návrhy zákona k těmto platům. Ono je dobré si to přečíst zpětně.

Většina návrhů zákona byly snahy, které někdy prošly, někdy neprošly. Někdy byly dlážděny dobrými úmysly a výsledek byl velmi kontroverzní. Byly to velmi nesystémové snahy o změnu tohoto návrhu zákona. Jenom pro oživení paměti, v letech 2011 až 2014 činila platová základna 51 731 Kč. Dostala se do úrovně, že byla nižší než platová základna, která byla platná v roce 2006. A co udělala vláda v roce 2014? Místo toho, aby se snažila obnovit nějak to rozmrazení té platové základny na ten koeficient 2,75, tak přišla s dalším zmrazením platové základny. Já jsem se teď díval, kolik to bylo. Na tři roky, mělo to platit do 31. 12. 2018. Ta částka byla 52 248. To předložila vláda v minulém volebním období. To znamená, v zásadě teď je platová základna někde kolem nebo nad 70 000, kdyby se býval schválil ten vládní návrh zákona, ten nesystémový, tak ta platová základna by byla 52 248 Kč. To znamená, ani ne dvojnásobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře.

Návrh zákona, který teď předložila ne tato vláda, paní ministryně nebyla autorem tohoto návrhu, ale ta předchozí vláda, vláda bez důvěry, tak se pokusila opět jaksi nastavit nějakou nesystémovou změnu. Víte, debata o platech je debata, která je někdy velmi emotivní, sledována médií. Je to zajímavá záležitost. Je třeba si uvědomit, že se mnohdy volá po stanovení jakéhosi automatu. Ale ten automat máme v tom zákoně. Tam je koeficient 2,75. To znamená, vláda bez tedy dalšího, nevím, jestli došlo k nějakému projednání s politickými stranami v Poslanecké sněmovně, tak se rozhodla, že od 1. ledna 2019 nebude uplatněn koeficient 2,75násobku, ale sníží se na 2,5 násobku. To znamená, sníží se ten koeficient, protože by tzv. došlo ke skokovému navýšení platové základny a tedy i platu představitelů státní moci.

Já bych chtěl jenom ještě dodat, budu mluvit pak v té rozpravě, pokud bude, tak bych chtěl dodat, že podle toho zákona se nestanoví platy jen senátorů, poslanců, členů vlády, prezidenta republiky a soudců, ti mají prostě trojnásobek, ti si vlastně dosáhli trojnásobku toho koeficientu, toho průměrného platu v nepodnikatelské sféře, ale i další instituce. Velmi vážené, některé nevznikly ani na základě ústavy nebo ústavních zákonů. S výjimkou Nejvyššího kontrolního úřadu. To znamená, podle tohoto návrhu zákona se stanoví platy také členům kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, členům Rady Úřadu pro studium totalitních režimů, členům Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členům Rady Českého telekomunikačního úřadu a také členům Nároční rozpočtové rady. To znamená, nejde pouze o tzv. ústavní činitele, jak se někdy ve zkratce také říká.

Takže my, pokud zasahujeme nějak nestandardním způsobem do platu představitelů státní moci, tak taky ovlivňujeme legitimní očekávání u těch, řekněme, zástupců institucí dalších, o kterém jsem mluvil. Proto VHZD shledal, že není žádoucí nadále jaksi nesystémovým způsobem zasahovat do zákona o platech představitelů státní moci.

A pokud vláda, v tomto se já s vládou shoduji, pokud vidí jediný problém, jiný problém nebyl nikdy nepředložen, jediný problém v tom zákoně je, že mezi lety 2018 a 2019 dochází k takovému tomu skokovému navýšení té platové základny, tak učinil výbor logicky to, co měla učinit vláda. Měla rozložit to rozmrazení na další tři roky. To je smyslem toho pozměňovacího návrhu, který předložil VHZD. Děkuji za pozornost.