Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. K tomuto televiznímu signálu nebo k problematice televizního signálu neboli změně digitálního vysílání, v rámci komise jsme ho řešili minimálně rok a čtvrt.  Protože po volbách senátních jsem se stal předsedou této komise, tak jsme se domluvili, že si vytipujeme problémy venkova. Na základě toho jsme si dali termín, kdy se sejdeme. V podstatě jsme připravovali plán práce na rok 2021. Při diskusi vzájemné paní senátorka Vítková říkala – ano, ale u nás je problém s televizním vysíláním. Rozpadá se signál.

Já říkám – u nás je to to samé.

V podstatě všichni senátoři, kteří jsou v komisi, tak měli stejný názor. Takže tento bod jsme zařadili jako jednu z priorit. V podstatě v roce 2021 jsme na něm začali pracovat. Takže jsme si udělali nějaké noty. Na základě toho jsme pozvali, já nevím, jestli to byl březen nebo duben, předsedkyni Českého telekomunikačního úřadu Továrkovou, aby se dostavila. On se dostavila, v podstatě tam jsme se po půlhodinovém projevu dozvěděli, že je všechno v pořádku, že... Jak to bych řekl? Že si pomalu vymýšlíme. A že když něco nefunguje, tak za to mohou občané a lidi na venkově, protože mají špatné vysílače a špatné přijímače. A že je zapotřebí obnovit, když to řeknu, „vozový park“. Mimo to nám úplně natvrdo řekla: „Ono se to stejně v roce 2030, celá telestrika, vypne a bude to pouze na O2 nebo na satelit.“

V tu chvíli jsem se zhrozil, protože říkám – no jo, ale tady se má něco vypnout a my o tom nic nevíme? Takže jsem říkal, jediné řešení je, že jsme paní předsedkyni požádali o to, aby nám dala nějaký časový harmonogram, co se udá v roce 2022, 2023 až do roku 2030, abychom v podstatě mohli i nějak to publikovat, vyjádřit a připravit na to celou republiku. Tak jsme řekli do 30 dnů. Uběhlo 30 dnů, ono se nestalo nic. Následně uběhlo 60 dnů, nestalo se nic. Tak jsme měli komisi. Tak jsem se domluvil s paní senátorkou Vítkovou, že ona s paní předsedkyní už před tím komunikovala, že jako dámy k sobě mají blíže, že se domluví a že ji jako požádá, aby nám ty materiály poskytla. No tak v podstatě paní kolegyně Vítková měla úkol. Já si říkám, já jako čekat nebudu, protože mi to připadalo, že to je schválně, tak jsem začal oslovovat lidi z akademické sféry, kdo se tímto problémem zabývá. No, po určité době jsem za pomoci některých vysokoškolských profesorů narazil na pana profesora Šimáka, že mi byl doporučen, že je to odborník.

Tak jsem si s ním domluvil schůzku. Na základě této schůzky jsme si popovídali. Pan profesor mi sdělil – ano, já připravuji analýzu, máme to změřeno. V tuhle chvíli ta data máme sebrané. To, jak vám říkají občané a jaké máte připomínky k tomu, to se všechno děje. Ono je to tak, že v určité chvíli to digitální vysílání funguje, ale když nastane inverze nebo něco podobného, tak prostě ten obraz se rozzrní. To by nemělo být.

A říkám – jste schopní nám alespoň, komisi, tu analýzu dát k dispozici pro práci Senátu?

On říká – ano, ale až ji budeme mít v oponentuře, tak vám ji předám.

Tak jsme se domluvili, že by to mohlo být někdy v listopadu. Tak jsem za ním došel a on mi řekl – bohužel ještě nemám některé oponenturní posudky pohromadě, nemám to zpracované, bude to po novém roce.

Po novém roce mi asi v lednu zavolal, říkal – ano, mám to hotové, kam to mám poslat? Já vám to pošlu.

Takže mi to poslal. Takže jsme to vzali na komisi. Na komisi jsme v podstatě k tomu utvořili pracovní tým, kde jsem byl já, paní Vítková a pan kolega Adámek. Zároveň jsem požádal Vaška Chaloupku, aby v rámci mediální komise utvořil také pracovní tým. V podstatě jsme byli v šesti, kde to byl pan Chaloupek, pan Faktor a paní kolegyně Němcová. Celou věc jsme projednali, několikrát jsme k tomu diskutovali, připravili jsme materiály. Když jsme je měli pohromadě, tak jsme svolali naši komisi, kde jsme přizvali i zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu, paní předsedkyni. V podstatě celou záležitost jsme projednali. Při tom bylo připraven nějaký návrh usnesení a řídím si, že členové komise se pak k tomu mohou vyjádřit. Já bych řekl, že paní předsedkyně k tomu zaujala poměrně, jak bych to řekl? No, to nemůžu říct. Prostě byla velmi razantní. Řekl bych, že na to, že tam byl Senát a ona je státní úředník, tak byla velmi neuctivá. Takhle bych to asi naformuloval. Takže jsme si o tom asi 2 hodiny popovídali. Pak jsme přijali následně k tomu usnesení, kde jaksi vyzýváme ministerstvo a ministra průmyslu a obchodu, aby to začali řešit, protože to podle mě nutné řešit je. Naší povinností není to umět vyřešit, ale pojmenovat problém. Ten problém jsme pojmenovali. Takže jsem jaksi panu ministrovi Síkelovi napsal k tomu dopis. Zároveň jsme v usnesení přijali i usnesení, že to předneseme tady vám, abyste s tím byli seznámeni. Následně si myslím, že všichni jste tu studii a analýzu dostali k dispozici, takže ji máte. Alespoň co já vím, tak byla rozeslaná všem, abyste viděli, jak to vypadá. No a teď vám předkládáme výsledky naší práce. Myslím si, že by bylo dobré, aby ti, kteří to mají na starosti, tak s tím pracovali. Protože jestliže paní předsedkyně úřadu řekne před senátory, že se telestrika vypne, tak to je čistě politické rozhodnutí. Ona je úředník. Ona nemá dělat politická rozhodnutí. To je první věc, která je. Druhá věc, to záleží na vládě a na parlamentu, jako takovém, jestli to řekne, nebo neřekne. Takže tady jsou některé věci, které nejsou v pořádku. No a uvidíme, co bude dál. Ale myslím si, že paní předsedkyně je ten úřad, který to má vyřešit. Ne aby nám tvrdil, že občani mají špatné přístroje. My, že tomu nerozumíme. To je asi všechno. Děkuji za pozornost.