Senátor Vystrčil: Senát je takový tanker

18.03.2021 22:13 | Zprávy

Projev na 7. schůzi Senátu dne 18. března 2021 k návrhu změny zákona o pedagogických pracovnících.

Senátor Vystrčil: Senát je takový tanker
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Předseda Senátu Miloš Vystrčil

Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, tady jsem si napsal, někde jsem to četl a věřím, že si to z nás tady všichni myslíme, že naše děti by měli učit ti nejlepší. A já se přiznám, že si nemyslím, že k tomu děláme ty správné kroky. Já si myslím, že v poslední době hrozí školství takové tři rány, které obdrží a které jen velmi obtížně bude zvládat, pokud s tím něco neuděláme.

U té první, já to tady jen zopakuji. Možná z trochu jiného pohledu už tady mluvil pan kolega, ctěný senátor Michael Canov, a to je, jak někdo začal upravovat osnovy tak, aby například vypadly Newtonovy zákony nebo rozdíl mezi sloučeninou a prvkem nebo rozdíl mezi planetou a hvězdou a tak dále. S tím, že to, co tady Michael Canov neříkal a co řeknu já, je, že ten problém, se mi zdá, je v tom, že ti, co o tom rozhodují, netuší, kdo to je pedagog a co znamená učit. Protože když vy, pane ministře, například učíte zákon setrvačnosti, tak to není o tom, že to těleso setrvává v klidu nebo v pohybu a tak dále, to je o tom, že vy říkáte, že tak se chovají i jiné systémy. Dokonce i živé systémy, že i takový Senát je takový tanker. A když s ním chcete pohnout, že je to možné udělat dvěma způsoby. První, že dáte prudkou a přesně mířenou ránu a pak hrozí, že se to celé rozpadne, nebo tlačíte postupně a pomalu a tím měníte směr. A ono to není na první pohled moc vidět. A to by měl umět pedagog, protože se to učí na té pedagogické fakultě. A on se tam učí učit. Já jsem se tam učil učit, prosím, pane první místopředsedo, opravdu, prosím, já jsem se tam učil poznávat zejména na 2. stupni základní školy, jestli mladý člověk je, nebo není doma týraný, jestli má nějakou vadu a nedá se mu pomoci ve smyslu například, že je dyslektik nebo dysgrafik. Já jsem se tam učil poznávat vlastnosti a povahové rysy dětí, abych věděl, jak k nim potom mám v rámci individuálního vzdělávání přistupovat. To všechno já jsem se na přírodovědecké fakultě, a na tyto věci jsme chodili na pedagogickou fakultu, učil. Já jsem se tam učil, jaké jsou Komenského zásady, které se mají při vyučování používat, přiměřenost, názornost, systematičnost, postupnost. A protože například členové vlády toto neví, tak zasazují školství druhý úder, že nepřiměřeně, nesystematicky, nepředvídatelně mění pravidla. To je proti všem zásadám výuky. A tím pádem děti a studenti neví, na čem jsou.

Tzn. první úder, vyjímáme z osnov věci, které nám dávají informaci o tom, jak funguje svět. Jak funguje svět. Ne, jak funguje zákon setrvačnosti. Druhá věc, my vnášíme do systému chaos a říkáme: "Budou maturity, nebudou, z toho jo, z toho ne," a tak dále. Děláme všechny ty věci, co by dobrý pedagog dělat neměl.

A teď k tomu, co tady máme dneska, to je ten zákon o pedagogických pracovnících. A potom ten oslavovaný § 9 a). Já jsem tady slyšel asi dva odpůrce § 9 a), já jsem třetí. Ani jeden z nich neřekl, že se bojí toho, že by přišel někdo do školy, kdo by ji chtěl devastovat, kdo by jí chtěl ublížit, kdo by něco neuměl. Nikdo to neřekl. Přesto obhájci § 9 a) to všichni použili jako důvod, proč by tomu tak nemělo být. Pokud bych hledal systémové nebezpečí, které hrozí, tak mi, prosím, řekněte, proč by Miloš Vystrčil chodil studovat pedagogickou fakultu, když chce být učitelem, když si může vystudovat odbornou fyziku nebo odbornou matiku a následně půjde učit? A dodělá si pedagogické minimum nebo pedagogické vzdělávání. Proč by lidé měli chodit studovat na učitele, když to půjde potom udělat jinak a učitelem vlastně na základě výběru ředitele, když budu dobrý a schopný, mohu být, aniž bych pedagogickou fakultu studoval, aniž bych se v těch věcech, které jsou základem toho, co má učitel dělat, tzn. dobře učit, studoval dopředu, ale můžu si to doplnit potom, až se rozhodnu, až si vystuduji něco jiného a zjistím, že možná by bylo lepší učit, tak tedy půjdu učit a dodělám si to. Mám na to tři roky. To je přece bezvadné. Ale budou nás potom učit ti nejlepší? Budou? Já jsem přesvědčen, že nebudou, protože ti nejlepší vědí, že chtějí učit, studují to, jak se učí, jak se má učit, a pak učí. Někteří odejdou.

Druhý mýtus. Máme málo učitelů. My nemáme málo učitelů, my máme málo učitelů ve školách. Jinak jsem pochopil, že 50 % absolventů pedagogických fakult neučí. A my je nechceme vrátit do škol, ty, co neučí. My chceme najít jiné, co nestudovali pedagogické fakulty a dostat je do škol. Těch 50 %, co neučí a mohli by učit, ty necháme být a nijak speciálně se na ně nezaměřujeme. Ale my je tady máme, oni mají vystudováno. To ale přece nevadí, tím se zabývat nebudeme.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Peštová (ANO): Je otázkou, jestli se České republice nevyplatí raději platit pokuty

15:14 Peštová (ANO): Je otázkou, jestli se České republice nevyplatí raději platit pokuty

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 22. listopadu 2024 k zákonu o podmínkách obchodování s pov…