Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, chtěla bych poděkovat v první řadě panu ministrovi i členu VEU za velmi uvážlivý přístup k celé této problematice. Ministerstvu spravedlnosti tímto chci také poděkovat za velmi uvážlivý přístup, za jeho stanovisko, ze kterého jsem také vycházela při diskusích ve VSP, protože rámcovou pozici vlády jsme v té době neměli k dispozici. 

V tomto stanovisku se píše, že je nutné definovat skutkovou podstatu těch trestných činů, to považuji za velmi důležité, od toho se může odvíjet celá ta další debata. Je otázkou, zda může tato směrnice pomoci v problémech v mezilidských vztazích, protože to je právě to, o čem my tady celou dobu hovoříme. Jedná se především o mezilidské vztahy. Hovoří se zde o nutnosti prevence, aby se předcházelo těmto špatným, negativním skutkům v rodinách. Pan ministr tady pro mě možná trošku překvapivě zmínil otázku křesťanství a změnu postavení ženy v kultuře křesťanství. Domnívám se, že právě narůstající počet problémů v mezilidských vztazích možná souvisí také s tím, že křesťanství Evropu pomalu, ale jistě opouští. Právě proto zde narůstá ta touha přinášet nějaké regule, regulace, způsoby výchovy, snad až státní výchovy, k tomu, aby se mezilidské vztahy zlepšily. Ale to může hrozit také tím, že vstoupíme do svobody rodin. To je přesně ta problematika, kdy má být přesná hranice mezi svobodou rodiny, tím nechci říci, že si mohou dělat, co chtějí, a páchat násilí, ale aby stát nevstupoval také do práva na výchovu dětí a do těch mezilidských vztahů tam, kde vstupovat skutečně nemusí.

To je ta problematika, která je jednoduše sdělena také v bibli, když už jsme na to narazili. Co je císařovo, císaři, tedy dnes státu, a co je božího, bohu. Je to jednoduchá věta, říká všechno.

Včera jsem se zúčastnila alespoň z větší části také toho kulatého stolu, který zde pořádal VSP. Musím říct, že ta dopolední část byla pro mě velmi zajímavá. Vystupovali zde zástupci soudů, zástupci úřadů státu a práva, paní psycholožka zde byla, paní státní zástupkyně. A zde se poměrně podrobně věnovali těm trestům, viktimizaci obětí, vyváženosti trestů, které se týkaly rovnováhy nebo nerovnováhy těch podmíněných či nepodmíněných trestů, protože ony se skutečně liší. Ty podmíněné tresty bývají třeba dvojnásobně dlouhé. Také zde zaznělo, že kromě potrestání toho viníka je důležité, aby to potrestání vnímala jako spravedlivě i ta oběť, to znamená, právo na spravedlivý proces, i z pohledu oběti. To je několik poznámek, které jsem si včera odnesla z té velmi zajímavé diskuse.

Jsem ráda, že jak VEU, tak VSP se staví k této směrnici velmi uvážlivě. I to usnesení VEU lze přijmout, s tím, že se budeme bavit o tom, jakým způsobem bude teprve definována ta skutková podstata těch trestných činů. Je třeba si říci, že tato směrnice obsahuje velké množství formulací z tzv. Istanbulské úmluvy, o tom už tady několikrát řeč byla. A to je věc, za kterou chci také poděkovat panu ministrovi, že o celý rok odložili tu možnou ratifikaci Istanbulské úmluvy, protože ta diskuse o tom je velmi složitá. Pokud jsme ujišťováni, že Istanbulská úmluva už nepřináší žádné potřeby na změnu naší legislativy, tak se ptáme, proč ji musíme tedy přijímat. Nebo nám tedy v našem trestním řádu něco chybí? A jestli ano, tak co? Tento zdánlivý protimluv se nese celou diskusí kolem tzv. Istanbulské úmluvy, která se jmenuje Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. To znamená, že tato směrnice je v podstatě nosičem velké části formulací z Istanbulské úmluvy. Co je problémem Istanbulské úmluvy? Že nám zde nedokáže definovat jasně skutkovou podstatu trestných činů, že zde přijmeme v rámci úmluvy tzv. gumové, dá se říci, gumové zákony, kdy nebude předem jasné, jaký trestný čin někdo spáchal. Může se stát, že vznikne až paralelní právní systém, to je už na jinou debatu, vznáší sem také princip genderu a presumpci viny, to znamená obrácené důkazní břemeno, a může být celá tato dobrá snaha pomoci obětem obrácena tak, že bude pronásledován člověk nevinný, a bude mít velké problémy se z tohoto vyvinit. Takže ještě jednou, děkuji za velmi uvážlivou diskusi, budu sledovat.

Jsem ráda, že VSP stejně jako při projednávání Mezinárodní organizace práce, kdy tato úmluva rovněž vnášela do našeho právního řádu poměr gender, a to nově, v průběhu diskuse, jsem ráda, že jsme nevzali ani v jednom případě ani na vědomí. I to považuji za důležité. Děkuji.